Od ukončení devizových intervencí prodalo ministerstvo pokladniční poukázky za rekordních sto miliard korun.
Česko začalo po ukončení devizových intervencí v rekordní intenzitě nabírat krátkodobé půjčky splatné v řádu měsíců. Během pouhých třiceti dnů následujících poté, co ČNB přestala bránit posílení koruny, stát získal prodejem takzvaných pokladničních poukázek takřka sto miliard korun.
Více dluhů splatných za dobu kratší než jeden rok Česko tak rychle nikdy předtím nenabralo. Rostoucí důraz na krátkodobé půjčky se přitom stal trnem v oku i Mezinárodnímu měnovému fondu.
Schopnost státu zajistit si levné dlouhodobé zdroje se přitom po uvolnění koruny podstatně snížila. Zájem investorů půjčit Česku na více než jeden rok totiž prudce opadl, a věřitelé za své peníze navíc žádají vyšší úroky.
Zatímco ještě v lednu mohl stát získat pětiletou půjčku za záporný úrok 0,4 procenta, nyní naopak zaplatí kolem jedné desetiny procenta. Jediným způsobem, jak si stát může ve velkém sáhnout na záporné úrokové sazby až kolem půl procenta ročně, tak zůstávají pokladniční poukázky.
„Ministerstvo je vydává díky mimořádně výhodné situaci na domácím finanč- ním trhu, která přetrvává i po ukončení intervencí ČNB. Díky záporným výnosům získal stát letos dodatečné čisté příjmy ve výši téměř 560 milionů korun,“ argumentuje mluvčí úřadu Jakub Vyntrlík. Zájem prý mají i přes záporný výnos především domácí investoři z řad bank. Ze zhruba 120 miliard, které si stát půjčil ve druhém čtvrtletí, musí sto miliard vrátit nejpozději do konce letošního září.
„Stát v minulosti nevyslyšel hlasy radící využít historicky nejnižších úroků k prodloužení průměrné splatnosti státního dluhu a dělal pravý opak. Teď ve snaze udržet levné refinancování raději emituje poukázky, čímž problém dále prohlubuje,“ soudí hlavní ekonom Deloitte David Marek.
Důvodem vysoké emise prý může být i fakt, že celý balík poukázek je splatný krátce před parlamentními volbami. „Ministerstvo tak bude moci ke konci září vykázat pokles zadlužení,“ připomíná ekonom Komerční banky Marek Dřímal. Podle dat agentury Bloomberg byla v dubnu průměrná splatnost českého dluhu 4,6 roku, tedy o čtyři měsíce méně než před rokem a o šestnáct měsíců méně než v roce 2015. Kratší splatnost má podle agentury ze zemí OECD jen Maďarsko, a to necelé čtyři roky.
Trend zkracování splatnosti dluhu vytkl Česku MMF. „Současná strategie řízení dluhu klade příliš velký důraz na krátkodobé výpůjčky. Autority by měly využít nízkých úrokových sazeb pro dlouhodobější dluh, dokud je příležitost,“ uvádí pravidelná hodnotící květnová zpráva fondu.
