Pokud zadlužení překročí stanovenou hranici, bude muset podle návrhu vláda přijít s vyrovnaným nebo přebytkovým státním rozpočtem. Zároveň by se měla snížit platová základna pro výpočet mezd ústavních činitelů o pětinu a nebudou přiděleny peníze na odměny za práci v sektoru veřejných institucí. Vláda bude moci rovněž zbrzdit zvyšování vyplácených důchodů.
K těmto krokům nebude muset kabinet přistoupit například v případě nouzového nebo válečného stavu, kvůli odstraňování následků živelných pohrom nebo v případě významného zhoršení ekonomického vývoje. Opatření se rovněž neuplatňují po dobu dvanácti měsíců od dne vyslovení důvěry vládě po jejím jmenování.
V případě obcí a krajů by zadlužení nemělo podle návrhu přesáhnout 60 procent průměru jejich celkových příjmů za poslední čtyři roky. Pokud se tak ovšem stane, budou muset územní samosprávné celky celkovou výši svého dluhu začít snižovat, jinak jim hrozí, že nebudou dostávat výnos z některých sdílených daní. Mezi ně například patří daň z přidané hodnoty (DPH).
Národní rozpočtová rada: instituce za 24 milionů korun ročně
Návrh ministerstva financí, který nyní míří k meziresortnímu připomínkovému řízení, dále počítá i se zřízením tříčlenné Národní rozpočtové rady. Ta bude mít za cíl hodnotit plnění rozpočtových cílů, sledovat hospodaření veřejných institucí a vypracovávat zprávu o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí.
„Zřízení Národní rozpočtové rady si v prvním roce jejího fungování vyžádá náklady ve výši zhruba 24 milionů korun. V dalších letech lze očekávat celkové roční náklady na fungování rady ve výši 20 milionů korun,“ uvádí materiál. Funkční období člena rady bude šest let. Vedle toho by měla vzniknout i Výbor pro rozpočtové prognózy. Ten by měl hodnotit prognózy ministerstva financí a měl by mít sedm členů, včetně předsedy.
Podpoří návrh opoizice?
Aktuálně navrhovaná hranice je o deset procentních bodů vyšší než přísnější hranice, kterou chtěla původně prosadit Nečasova vláda. Nečas tehdy potřeboval i hlasy sociální demokracie, protože se jednalo o ústavní zákon. Nynější koalice také potřebuje 120 hlasů, ale má jen 111. Nyní tedy potřebuje podporu pravice. Ta ale s mírnější finanční ústavou nesouhlasí.
Ministerstvo navrhuje účinnost zákona od ledna příštího roku. Opatření u zadlužení obcí by pak měly fungovat od roku 2018.
| Návrh bývalé koalice byl tvrdší |
|---|
| Šéf poslanců ODS Zbyněk Stanjura podle webu novinky.cz připomněl Kalouskovu fiskální ústavu, kterou minulá Sněmovna nestihla projednat. Už při dluhu ve výši 45 procent HDP by vláda musela informovat poslance o důvodech a opatřeních, která přijme. |
| Při padesáti procentech by se nesměly zvyšovat provozní výdaje, naopak by se snižovaly platy ústavních činitelů. |
| „My jsme měli tři hranice až do 60 procent. Dokonce jsme vyhověli opozici a zvýšili tu nejnižší o pět procent. Současný návrh neznám. Ale pokud je to 55 a 60 procent, tak je to pásmo velmi úzké a znamená to, že budeme za ruční brzdu tahat až na poslední chvilku,“ řekl podle webu novinky.cz Stanjura. |
David Klimeš: Finanční ústava kulhá na jednu nohu
