„Z taktických důvodů, abychom nemařili průběh vyšetřování, nebude ministerstvo nyní sdělovat další podrobnosti,“ řekl Žurovec. V letech 2004 a 2005 byl ministrem financí nynější premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD), v roce 2009 ministerstvo vedl Miroslav Kalousek a po něm Eduard Janota. Kalousek řekl, že si je jistý, že se ho záležitost týkat nemůže. Je přesvědčen o tom, že jde o „Babišův mediální humbuk“, aby odvedl pozornost od svých skutečných problémů.
Podle Sobotky měl emise eurobondů z let 2004 a 2005 v kompetenci příslušný útvar ministerstva financí a vyjadřovala se k němu i centrální banka.
„Nejsem si vědom žádných skutečností, které by měly postup odborného útvaru po 12 letech zpochybňovat,“ sdělil Sobotka. Podané trestní oznámení podle něj musí policie nezávisle a důsledně prošetřit.
Interní audit ministerstva financí podle mluvčího některé transakce shledal jako pochybné. K podobným závěrům dospěla kontrolní akce Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), jejíž výsledky úřad zveřejnil v polovině března, dodal. „Za účelem vyvrácení anebo potvrzení pochybností plynoucích jak z auditní zprávy, tak ze zprávy NKÚ, se ministerstvo financí rozhodlo obrátit na orgány činné v trestním řízení,“ uvedl Žurovec.
Neovlivní.cz - je to vyhlášení války několika velkým bankám
Podle serveru Neovlivní.cz vyšetřování na základě auditu ve svém důsledku znamená vyhlášení války několika velkým bankám, které ze špatné správy státního dluhu dlouhodobě těžily. Mezi finančními domy uvedenými v auditu, podle nějž škoda přesáhla deset miliard korun, je přitom nejméně jeden, který se podílí na financování holdingu Agrofert ministra financí Andreje Babiše (ANO), píše server.
Podle něj audit zjistil, že například při derivátových operacích banky dostávaly vybrat, zda úroky placené státem mají být fixní, nebo pohyblivé. Auditoři také odhalili ztrátu přes 1,4 miliardy korun z operace, která sice skončila předloni, ale závazky z ní pro stát platí ještě dalších deset let. Při další operaci se ministerstvo ocitlo v rozporu se zákonem v pozici spekulanta, takže změna kurzu koruny o deset procent může v tomto případě znamenat ztrátu až 16 miliard korun, napsal server.
Kalousek vyměnil správce dluhu
Kalousek uvedl, že neviděl audit ani text trestního oznámení. V roce 2009 odcházel z ministerské funkce ještě před polovinou roku. „Vím, že v roce 2010, když jsem se vrátil, že jsem nebyl příliš spokojen s výkonem odboru státního dluhu, že jsem tam udělal zásadní personální změnu. Ale ta nespokojenost se určitě netýkala věcí, ve kterých bych spatřoval trestný čin,“ řekl.
Při zpětném pohledu se přitom podle Kalouska řízení státního dluhu hodnotí úplně jinak, než když se pro budoucnost odhadují možné vývoje měnového kurzu nebo úrokových sazeb. „Když se někdo podívá zpět, může něco vidět jako nevýhodné, ale ti, co rozhodovali, vždy čelili poměrně výrazné nejistotě a museli zvažovat různá rizika. Byl bych strašně opatrný říkat něco o úmyslné trestné činnosti, to bych si opravdu netroufl,“ zdůraznil Kalousek.
Nevýhodná smlouva za 200 milionů
NKÚ v březnové zprávě poukázal na dodatek ke smlouvě o swapové operaci z roku 2009, kvůli kterému podle kontrolorů platí Česká republika na úrocích přes 200 milionů korun ročně víc, než kdyby dodatek neuzavřela. S dodatkem je roční úrok 3,2 procenta z 243,2 milionu eur (6,6 miliardy korun), bez něj by byl úrok v současné době nulový. Ministerstvo financí v reakci uvedlo, že za sjednání dodatku zodpovídají lidé, kteří už na ministerstvu nepracují.
Kontrolní zpráva NKÚ také zmínila finanční rezervu, kterou ministerstvo financí dříve vytvářelo pro případ, že by se mu nedostávalo peněz na financování státního dluhu, například kvůli nepříznivé situaci na finančních trzích. Podle kontrolního úřadu rezerva zatěžovala státní kasu úroky z dluhopisů, z jejichž prodeje rezerva vznikala.
