Zeman slíbil, že nebude na rozdíl od svých předchůdců vyhlašovat amnestii a udělovat milosti. „Tak se nemůže stát, že by milost dostal například muž, který zabil svého otce, populární cyklista, který při dopravní nehodě zabil tři nevinné lidi nebo daňový podvodník, který dostal milost ze zdravotních důvodů a poté se zázračně uzdravil,“ řekl Zeman v narážce na některé milosti udělené jeho předchůdci.
Zlepšení vztahů s EU, ale i odevzdávání části platu
Dalším slibem bylo zlepšení vztahů České republiky s institucemi EU. Prezident se snažil především zlepšit podmínky pro čerpání dotací. „Tak jako v sídlech většiny evropských hlav států, i na Pražském hradě vlaje vlajka Evropské unie, jíž jsme členem,“ podotkl. Zeman se při nástupu do funkce zavázal také ke stabilizaci Ústavního soudu, který byl podle něho na pokraji kolapsu. „Ústavní soud pracuje v plném složení a pracuje dobře,“ poznamenal.
Zeman připomněl, že třetinu svého prezidentského platu odevzdává na splácení státního dluhu. V posledních týdnech se k němu prý připojují občané i podniky. „Přál bych si, aby se tento fond stal jakousi analogií sbírky na podporu a pomoc republice, i když vím, že snižování zadluženosti je především úkolem vlády a její hospodářské politiky,“ řekl prezident.
Nejtěžší slib: společnost sjednocovat, ne rozdělovat
Za nejsložitější Zeman označil naplňování posledního slibu, že se pokusí společnost spíše sjednocovat, než rozdělovat. Společnost byla podle prezidenta rozdělena na příznivce a odpůrce tehdejší vlády premiéra Petra Nečase, přičemž odpůrců bylo podle průzkumů 80 procent populace. „Vláda sice podala demisi, ale byl jsem pod tlakem, abych jmenoval vládu v podstatě ve stejném složení s výjimkou osoby premiéra a se stejným programem,“ podotkl Zeman. Jmenováním úřednické vlády Jiřího Rusnoka podle svých slov vyvolal předčasné volby.
Členům Rusnokovy vlády poděkoval za to, že svým resortům dobře rozuměli a za to, že dokázali připravit rozpočet na rok 2014. Občanům do roku 2014 popřál kromě zdraví také život naplněný užitečnými skutky. „Protože jenom takový život přináší štěstí a radost,“ uzavřel.
Prezidenta v příštích dnech čeká schůzka s šéfem ČSSD a možným budoucím premiérem Bohuslavem Sobotkou, který na Hrad zamíří před Silvestrem s návrhem na obsazení vlády. Zeman se chce podle svého mluvčího sejít kromě Sobotky znovu i s ostatními předsedy možných koaličních stran ANO a KDU-ČSL, aby se ujistil o podpoře vlády ve Sněmovně.
Politici: Projev byl bilanční, ale bez vize
Především jako bilanční a nekonfliktní hodnotí přední politici dnešní vánoční projev prezidenta Miloše Zemana. „Byl to projev velmi osobní, bilancující, sváteční a smířlivý. Možná ale nejsem sám, komu v něm chyběl alespoň náznak pohledu do budoucna,“ uvedl šéf ČSSD a pravděpodobný příští premiér Bohuslav Sobotka.
„Byl to vánoční, nekonfliktní hodnotící projev, který se do sváteční atmosféry hodil,“ uvedl předseda lidovců Pavel Bělobrádek. Jako bilanční vánoční poselství vnímala prezidentova slova i místopředsedkyně ANO Věra Jourová. „Já jsem samozřejmě čekala na to, že třeba pan prezident naznačí svoje další kroky, ale on tedy spíše bilancoval. A myslím si, že mi velmi mluvil z duše, když říkal, že úplně nejtěžším úkolem, který je nejen na něm, ale vůbec na politicích, aby přispěli k lepší atmosféře ve společnosti a stmelovali, nikoliv rozdělovali,“ uvedla.
Předseda sněmovny: Byla to spíše zpráva o výkonu prezidentského úřadu
Spíše rozpačitý dojem ze slov hlavy státu měl předseda dolní komory Jan Hamáček. Zeman podle něj odůvodnil změnu termínu projevu tím, že chtěl navázat na tradici první republiky, kdy prezidenti pronášeli vánoční poselství. „Nicméně ten samotný obsah jeho projevu nebyl vánočním poselstvím, byla to spíše zpráva o výkonu prezidentského úřadu a musím říci, že tím obsahem mi ten projev do vánočního období příliš nezapadl,“ prohlásil Hamáček.
Lepší dojem Zeman udělal na šéfa druhé parlamentní komory Milana Štěcha. „Já k tomu nemám žádné kritické připomínky. Samozřejmě dovedu si představit jiný typ vystoupení, kde by se vyjádřil třeba, jak v uplynulém období k určitým společenským, politickým problémům, tak i určitou vizi do budoucna,“ nechal se slyšet. Podle předsedy Senátu dal dnes Zeman najevo snahu o spojování.
Premiér v demisi Jiří Rusnok má za to, že prezidentovo bilancování a složení účtů všem občanům odpovídá všem krokům, které prezident slíbil. „Stejně jako pan prezident i pan premiér přeje všem občanům zdraví a štěstí v novém roce,“ uvedla Rusnokova mluvčí.
| Tradici novoročních projevů na přelomu roku zahájil už Masaryk |
|---|
| První novoroční projev pronesl 1. ledna 1949 Klement Gottwald. Ovšem už dříve se hlavy státu vyslovovaly k aktuálnímu dění i tradici vánoc. Mluvili ovšem na Štědrý den, proto mluvíme o takzvaných vánočních nebo štědrovečerních poselstvích. |
| Tradici projevů zahájil první československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk. Zprvu nedržel projevy ke spoluobčanům, zato poskytoval tradičně novinářům novoroční interview. Na sklonku roku 1933 natočil pro Filmový týdeník poselství míru a naděje. Zasloužil se tak o vznik této tradice. |
| Ve štědrovečerních, tehdy už rozhlasových projevech, pokračoval ve druhé polovině 30. let také druhý prezident Eduard Beneš. |
| Tradici nepřerušil za válečných podmínek ani prezident okupovaných Čech a Moravy Emil Hácha. Vánoční projevy zrušil až první komunistický prezident Klement Gottwald, který začal své poselství národu přednášet na Nový rok. |
| Dnes běžný novoroční projev vysílaný televizí zavedl třetí komunistický prezident Antonín Novotný, který oslovil spoluobčany z obrazovky v 60. letech. |
| Projevy hlav socialistického Československa, včetně Antonína Novotného, Ludvíka Svobody a Gustáva Husáka, si byly podobné. Plné překonávání překážek, budování a úspěchů pracujícího lidu při výstavbě socialistické vlasti, plnění pětiletých plánů a růstu materiálního i duchovního bohatství země. |
| Novou dimenzi dal novoročním poselstvím Václav Havel. Tón udal už prvním projevem na prahu roku 1990, tři dny po svém zvolení československým prezidentem. Jeho slova, „předpokládám, že jste mě nenavrhli do tohoto úřadu proto, abych vám i já lhal“ a „naše země nevzkvétá…“, ukázala, že jeho projevy nebudou žádnou formalitou. V jeho poselstvích se odrazilo všechno, čím stát procházel na cestě od pádu komunismu k blížícímu se vstupu do Evropské unie. Havel jako poslední československý a první český prezident si zřejmě podrží i rekord ve svých třinácti novoročních pozdravech. |
| V tradici novoročních projevů pokračoval Václav Klaus, který je navíc přednášel v přímém přenosu. Také on se vyjadřoval k aktuálnímu dění i stavu společnosti. V roce 2008 například řekl, že Češi přes řadu problémů žijí v asi nejlepším možném období existence své země. O čtyři roky později upozornil na špatnou společenskou atmosféru. Letošní projev vstoupil do historie tím, že v něm Klaus vyhlásil kontroverzní amnestii. |
