Část opozice chce vyslovit nedůvěru vládě. Kvůli hlasování o biopalivech

Karel Schwarzenberg

Karel Schwarzenberg Zdroj: CTK

Opoziční TOP 09, ODS a Úsvit chtějí vládě vyslovit nedůvěru. Trojice stran tak reaguje na středeční hlasování o podpoře biopaliv. Při něm hnutí ANO - navzdory svým dřívějším prohlášením - nehlasovalo pro ukončení daňového zvýhodnění biopaliv. Místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek následně vládu nařkl z korupce.

Šéf TOP 09 Karel Schwarzenberg je přesvědčen, že vládní politici při hlasování o biopalivech upřednostnili zájmy Agrofertu, tedy firmy, kterou vlastní předseda hnutí ANO a ministr financí Andrej Babiš.

„Je stav nedůvěry mezi koalicí, nedůvěry českého obyvatelstva vůči jeho představitelům. Rozhodli jsme se v tomto stavu klást otázku, kdo má ještě důvěru v tuto vládu,“ řekl šéf TOP 09 Karel Schwarzenberg.

ANO: Tlačili na nás v koalici. Lidovci: Nesmysl

Narážel tak na to, že ANO svůj názorový obrat zdůvodňovalo tlakem koaličních partnerů. Prohlásil to alespoň místopředseda ANO Jaroslav Faltýnek. Jak sociální demokracie, tak lidovci ale odmítli, že by takový požadavek vyjádřili. Lidovci navíc za toto tvrzení požadují omluvu.

Šéf ODS: Další projev kolosálního střetu zájmů

Předseda ODS Petr Fiala má za to, že hlasování o biopalivech, na jejichž výrobě se Babišovy firmy podílejí, je dalším projevem kolosálního střetu zájmů ministra financí. „My jsme tady svědky jakési tiché dohody, na které funguje vládní koalice,“ řekl. Dohoda podle něj spočívá v tom, že ČSSD realizuje svůj socialistický program a za to umožňuje Babišovi realizovat jeho ekonomické zájmy.

„Jsou jen tři možnosti: Buď pan ministr financí zase jenom plácal, nebo nemá pod kontrolou vlastní poslanecký klub, nebo prostě jenom realizoval své ekonomické zájmy na úkor občanů této země,“ řekl Fiala. V kritice středečního hlasování pokračoval i Schwarzenberg. „Že hlasování ve vůdcovské straně, jako je ANO, proběhlo proti vůli předsedy, to ať mi nikdo nevypráví,“ řekl.

Návrh na vyslovení nedůvěry vládě může podat písemně nejméně 50 poslanců. K projednání takového návrhu svolá předseda Sněmovny neprodleně schůzi. Hlasuje se podle jmen. K přijetí usnesení, kterým se vyslovuje vládě nedůvěra, je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech poslanců, tedy 101.

Fiala dnes uvedl, že opoziční strany mají už prakticky všechny podpisy svých poslanců. Šéfovi Sněmovny je předají pravděpodobně v pátek.

Sobotka: Jen plané gesto, nemají 101 hlasů

Hlasování o nedůvěře vládě je podle premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) jen plané gesto. Opozice na vyjádření nedůvěry podle něj nemá v žádném případě potřebných 101 hlasů. Na debatu ve Sněmovně se ale prý těší. Sobotka to uvedl v reakci na prohlášení TOP 09, ODS a Úsvitu, že se pokusí vládě vyslovit nedůvěru.

„Nepochybuji o tom, že pan Kalousek i pan Fiala umí počítat do 101 a vědí, že na vyjádření nedůvěry vládě v žádném případě hlasy nemají. Bude to tedy jen plané gesto,“ reagoval ministerský předseda. Je přesvědčen, že jeho vláda přinesla zemi stabilitu a za výsledky své práce se nemusí stydět.

„Pokud jde o biopaliva, opozice pokrytecky kritizuje pravidla, která sama zaváděla a podporovala. Naopak, naše návrhy omezují i v této oblasti prostor pro podvody a daňové úniky,“ podotkl také.

Podle vicepremiéra a ministra financí Andreje Babiše se opozice jen snaží zdržovat vládu od práce. Šéf hnutí ANO se také vrátil ke středečnímu vypjatému jednání ve Sněmovně. „Považuji za skandální, že tady poslanec Kalousek, protože on byl opilý už ve 12 hodin, když jsem vedle něho seděl, pokračuje ve svých lžích,“ uvedl šéf hnutí ANO na adresu exministra financí. Sněmovna by podle něj měla zavést způsob, aby předtím než bude Kalousek v dolní komoře vystupovat, musel fouknout do alkoholtesteru.

Biopaliva v pohonných hmotách
Pojmem biopalivo se označují pohonné hmoty obsahující určitý podíl biosložek. Do motorové nafty se přimíchávají metylester mastných kyselin (např. řepkového oleje), do motorových benzinů se přidává bioetanol (neboli biolíh).
Nahrazování fosilních paliv biopalivy, které je v ČR povinné od 1. září 2007, si vyžádaly směrnice EU. Česko se v roce 2009 podobně jako další členské země EU zavázalo k tomu, že do roku 2020 nahradí deset procent benzinu a nafty v dopravě obnovitelnými zdroji.
Od zavedení povinného přimíchávání biopaliv do pohonných hmot si EU slibuje snížení spotřeby ropy, zlepšení ovzduší, ale také například lepší odbyt zemědělské produkce a využití neobdělaných polí. Kritici záměru upozorňovali například na možný růst cen obilí a potravin.
Letos v dubnu Evropský parlament rozhodl o omezení podílu biopaliv vyráběných ze zemědělských plodin na spotřebě energie v dopravě (v roce 2020 by neměl přesáhnout sedm procent), což má zajistit větší zastoupení pohonných hmot vyráběných například z odpadů nebo řas. Europoslanci omezili nejvyšší možný podíl klasických biopaliv (takzvaná biopaliva první generace), neboť plodiny, z nichž se vyrábějí, začaly zabírat značné plochy zemědělské půdy a konkurovat výrobě potravin.
V ČR v současnosti podle zákona má být v benzinu minimálně 4,1 procenta bioetanolu, v naftě šest procent biosložek.
Vláda loni schválila nový program podpory biopaliv a předložila kontroverzní návrh zákona, který podporu biopaliv prodlužuje. Zákon nyní projednává Sněmovna. Ve středu Sněmovna odmítla návrh na ukončení daňového zvýhodnění biopaliv k letošnímu 30. červnu (kdy končí dosavadní program podpory biopaliv, který v minulosti schválila Evropská komise).
V ČR je výroba biopaliv podporována formou daňového zvýhodnění (čistá biopaliva jsou osvobozena od spotřební daně). Nynější vládní návrh zavádí částečné zdanění.
Uplatnění biopaliv v pohonných hmotách je v ČR podporováno od roku 1992. V letech 1992 až 1996 šlo převážně o návratné výpomoci na výstavbu a nákup technologií. Od roku 1997 stát z podílu biolihu v palivech vrací spotřební daň.
Kvůli podpoře biopaliv je opozicí často kritizován místopředseda vlády a ministr financí Andrej Babiš (ANO), který je podle kritiků ve střetu zájmů. Babiš je majitelem skupiny Agrofert, která patří mezi největší tuzemské dodavatele biopaliv.
Loni se v Česku vyrobilo rekordních téměř 220 tisíc tun takzvaných metylesterů mastných kyselin (FAME), které se využívají jako součást bionafty. Bioetanolu, který se přidává do benzinu, se loni vyrobilo zhruba 104 tisíc tun.
Letos v květnu napsal týdeník Dotyk, že státní podpora tzv. zelených paliv stoupá. Zatímco před pěti lety představovala 723 milionů korun, v roce 2013 byla 1,5 miliardy korun. Za loňský rok se počítá s podporou 1,64 miliardy korun. Letos pak chce stát poskytnout na biopaliva 1,69 miliardy korun a v roce 2020 až 2,14 miliardy korun.