Češi negativně vnímají nařízení EU, kvůli nimž musí něco platit

Herman van Rompuy

Herman van Rompuy Zdroj: profimedia.cz

Češi velmi negativně vnímají ta nařízení EU, jejichž důsledkem je potřeba něco platit, převzít odpovědnost za své jednání nebo když se jim 'sahá' na národní tradice. Vyplývá to z průzkumu, který pro Českou pojišťovnu vypracovala agentura Factum Invenio v dubnu mezi 500 respondenty.

Například ustanovení předepisující velikost klecí pro slepice v drůbežárnách zaregistrovalo 91 procent dotázaných. Možná i proto, že bezprostředně poté došlo k poměrně dramatickému zdražení vajec. Také povinný přechod na úsporné žárovky nebo omezení kouření ve veřejných prostorách zaznamenala většina (po 82 procentech).

Naproti tomu směrnice EU, které nijak neomezují osobní svobodu, ani nezdražují zboží denní spotřeby, už lidé podle průzkumu tolik nevnímají. Příkladem je nařízení, které pojišťovnám od prosince letošního roku přikazuje sjednotit sazby pojištění pro muže a ženy. O tom ví jen čtvrtina Čechů a jen 13 procent si ho pak spojuje s EU.

Ředitel odboru životního pojištění ČP Martin Zemánek nařízení přirovnal k tomu, jako kdyby EU svým občanům nakázala, aby za pojištění proti velké vodě platili v domě u Labe a v poštovně na Sněžce stejně.

EU: O kolik vydělávají ženy méně?

Nyní je pro vybrané věkové skupiny rozdíl v sazbách pojistného mezi muži i ženami více než dvojnásobný. Tento rozdíl je důsledkem pravděpodobnosti vzniku pojistné události. „Podle rozhodnutí Evropského soudního dvora to však je diskriminační a musí se to od 21. prosince 2012 změnit. Rozhodnutí EU pravděpodobně povede k výraznému zdražení například životního pojištění pro ženy, a to navzdory příznivějším statistickým údajům o délce a průběhu jejich života,“ dodal Zemánek.

EU vydává tolik směrnic a nařízení, že některé Čechy už nepřekvapí ani absurdní a smyšlená opatření, která ve skutečnosti neexistují. Průzkum tak například ukázal, že čtyři procenta Čechů jsou přesvědčena o existenci zákazu pohřbívání těl do země vzhledem k možným negativním dopadům na životní prostředí. Dvě procenta respondentů pak z toho viní právě nařízení EU.