K systému PCT Česko přistoupilo už v roce 1992, jen minimum firem a výzkumných ústavů si od té doby ale uvědomilo jeho význam , byť samozřejmě existují výjimky. Je jí třeba firma Linet, která patentovat v zahraničí umí a pravidelně tak činí. Mezi aktivnějšími jsou také například Univerzita Palackého, Technická univerzita v Liberci či Ústav organické chemie a biochemie Akademie věd ČR.
„Systém PCT poskytuje přihlašovateli nejen mezinárodní rešerši a předběžný názor na patentovatelnost přihlášeného řešení, ale rovněž takřka 3 roky na testování, výrobu prototypu, průzkum trhu či marketing inovativního řešení, aniž by bylo nutné investovat větší prostředky. Současně působí jako pasivní marketingový nástroj, neboť přihlašované řešení je k dispozici na Internetu pro případné zájemce,“ vysvětlil Kratochvíl s tím, že čeští vynálezci se zatím bohužel spíše spokojí se získáním pouze národního patentu nebo užitného vzoru.
„Čechům se v minulosti podařilo prodat kontaktní čočky Otty Wichterleho, velmi úspěšně byly prodány patenty profesora Antonína Holého (patenty na léky proti AIDS, hepatitidě typu B, oparům či pravým neštovicím, pozn. red.), ale to je z velkých obchodů prakticky vše. Všechna ostatní řešení, pokud je prodáme, prodáváme za málo peněz, neboť je máme chráněná pouze národně, což je samozřejmě na globálním trhu k ničemu,“ konstatoval Kratochvíl.
Je to investice
Přihláška PCT se může přirovnat například k investování do akcií. Dokud s ním člověk ‚neudělá dobrou zkušenost‘, neví, k čemu mu je. „Je tu stále malé povědomí o výhodách PCT. Těžko se nám to některým klientům vysvětluje,“ tvrdí Kratochvíl.
Poplatky za mezinárodní patentovou přihlášku PCT se přitom pohybují do 2900 euro (fyzické osoby mají slevu). Přihláška poskytuje dodatečnou zhruba dvouletou lhůtu na testování a vyjednávání o případném odprodeji nápadu konkurenci. Na konci lhůty lze učinit další kroky k zajištění patentové ochrany ve světě, uhradit poplatky například u Evropského patentového úřadu, v USA či Japonsku.
Inkasujeme málo
České firmy se však stále spíše uchylují k národnímu patentování, nejspíše z nějaké zažité tradice. To je také jeden z důvodů, proč do Česka proudí na inkasu tak málo peněz z poplatků za patentové licence. Podle dat Českého statistického úřadu tato suma činila za rok 2012 celkem 155,1 milionů eur, tedy zhruba 0,1 procenta HDP. Například Nizozemsko v ten samý rok ale inkasovalo 24,02 miliardy eur neboli plná čtyři procenta svého tehdejšího HDP.
Podpořit chuť firem použít systém PCT by mohl vznik Visegrádského patentového institutu (VPI). Prostřednictvím této společné instituce zemí V4 bude možné získat mezinárodní rešerši a předběžný názor na patentovatelnost se 40% slevou z rešeršního poplatku, který dnes činí necelých 1900 eur. Výhodou bude i možnost komunikovat s úřadem v rodném jazyce, řekl Kratochvíl. VPI zahajuje svoji činnost letos v červenci.
Vědci získali patent na sloučeniny zlata účinné proti nádorům
