Češi začali mapovat zapomenutá místa planety, zvládne to i babička

PROTI ŽLUTÉ ZIMNICI. Češi pomohli s mapami v Kongu při rekordní očkovací akci pro 700 tisíc lidí.

PROTI ŽLUTÉ ZIMNICI. Češi pomohli s mapami v Kongu při rekordní očkovací akci pro 700 tisíc lidí. Zdroj: Foto Dieter Telemans

KONTROLA V TERÉNU. Mapy vytvořené na dálku českými dobrovolníky ověřují a doplňují místní lidé přímo v Africe.
Jak se stát kartografem? Nejjednodušší je přijít na společný mapovací maraton, kde dobrovolník dostane rychlou instruktáž. Nejbližší mapathon se koná 31. ledna v pražském coworkingovém prostoru Opero. Účastníci budou mapovat oblast v Jižním Súdánu, kde Lékaři bez hranic usilují o snížení dětské úmrtnosti. Zájemce může pracovat i samostatně z domova. K mapovacímu programu se může dostat na webové adrese openstreetmap.org. Konkrétní oblast, kterou je přednostně potřeba zmapovat, si vybere ze seznamu na adrese tasks.hotosm.org. Potřebné informace a stručný návod v češtině lze nalézt také na webových stránkách lekari-bez-hranic.cz.
3
Fotogalerie

Odlehlé vesničky v Jižním Súdánu nebo tropické oblasti v Kongu. Taková místa se snaží podrobně zmapovat projekt Missing maps, k němuž se připojují stovky českých dobrovolníků. Mapy tvoří doma nebo na „mapathonech“. Data pomáhají zachránit životy při přírodních katastrofách či epidemiích.

Ač je to s podivem, na Zemi je ještě pořád dost míst, která nejsou podrobně zmapována. To se pokouší změnit globální projekt Missing maps. Už víc než dvacet tisíc dobrovolníků ve světě převádí satelitní fotografie do podoby elektronických map, které obsahují detailní údaje. Aktuálně se do projektu začali zapojovat i čeští dobrovolníci. „Odhaduji, že se dosud zapojily asi tři stovky Čechů. Měli jsme zatím šest společných setkání v Praze – říkáme jim mapathony – a konají se už i v Olomouci a v Brně,“ říká český koordinátor projektu Jan Böhm z organizace Lékaři bez hranic.

Pomoc v krizových situacích

Právě tato humanitární organizace, dále Červený kříž a projekt OpenStreetMap za celou iniciativou stojí. Cílem je totiž popsat hlavně ty oblasti, které nejsou příliš hustě zmapovány, ale kde jsou podrobné údaje potřebné pro humanitární práci. „Takovým přelomovým impulzem bylo katastrofální zemětřesení v Haiti v roce 2010. Sice se tehdy podařilo zaktivovat lidi a rekordně rychle – zhruba za dva týdny – mapy doplnit, ale to už bylo pozdě. Idea je teď taková, mít mapy nachystány už před krizí,“ vysvětluje Böhm.

Příklad, kdy se nové mapy osvědčily, uvádí jeden z globálních organizátorů Dale Kunce. „Lidé, kteří mapují na dálku, sehráli důležitou roli při záchraně životů v Demokratické republice Kongo. Během ohrožení žlutou zimnicí pomohla data z map naplánovat a logisticky zajistit vakcinaci pro 700 tisíc lidí,“ informoval Dale Kunce.

Zvládne to i babička

Zapojit se do projektu může v podstatě kdokoliv. „Je to opravdu jednoduché. Já byl poprvé na mapathonu v Londýně a tam vedle mě seděla babička, která skoro ani neuměla psát na počítači. Klávesy hledala metodou kroužícího orla. Ale chtěla pomáhat. Mapování naučíme dobrovolníka na mapathonu snadno za 15 minut,“ říká Böhm. Zájemci mohou pracovat i úplně sami z domova. Stačí mít počítač, využít volně dostupný program a vybrat si ze seznamu místo, jehož zmapování zrovna humanitární organizace poptávají. Investovat je tedy potřeba jen vlastní čas.

Afrika pod lupou

Čeští dobrovolníci se nyní chystají zmapovat okolí jihosúdánského města Aweil, kde poskytují zdravotnickou pomoc Lékaři bez hranic. Právě Jižní Súdán, Kongo a další státy subsaharské Afriky jsou nejméně zmapovanými regiony. „Nedá se říci, že by dnes byly na planetě ještě oblasti, o kterých nic nevíme. Zejména díky družicovému snímkování můžeme nafotit v podstatě jakékoliv místo. Ale jde o měřítko mapy a její podrobnost. Tyto humanitární organizace prostě potřebují v určitých oblastech detailnější informace,“ vysvětluje Jan Ptáček, vedoucí odborné redakce společnosti Kartografie Praha, která se zaměřuje na tvorbu map či atlasů.

„Málo zmapovány jsou především oblasti, které nejsou tolik ekonomicky zajímavé. To je právě subsaharská Afrika. Naopak třeba Česká republika je specifická v tom, že hustota zmapování je tu nesmírně vysoká,“ upřesňuje Böhm.

Ve světě běží projekt Missing maps už dva roky a za tu dobu dobrovolníci zmapovali plochu přes 450 tisíc kilometrů čtverečních. Pro srovnání, představuje to téměř šestinásobek rozlohy Česka.