Deficit českých veřejných financí by se měl letos snížit na 2,3 procenta hrubého domácího produktu (HDP) z loňských 3,3 procenta HDP. Země tak poprvé od roku 2019 splní takzvané maastrichtské kritérium deficitu, které je podmínkou pro zavedení společné evropské měny. Celkové zadlužení veřejného sektoru by však mělo vzrůst, předpovědělo ministerstvo financí. To zároveň zlepšilo výhled české ekonomiky. Hrubý domácí produkt má letos vzrůst o 1,4 procenta a průměrná inflace dosáhne 2,7 procenta.
Zadlužení veřejného sektoru letos dosáhne dosud nejvyšší úrovně, má vzrůst na 45,5 procenta HDP z loňských 44 procent HDP. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) uvedl, že míra zadlužení od roku 2022 roste pomalejším tempem než v předchozích čtyřech letech. V roce 2019 bylo zadlužení Česka 30 procent HDP, v roce 2022 dosáhlo 42 procent HDP. V příštím roce by zadlužení mělo dál vzrůst na 46,4 procenta HDP, ministerstvo financí předpokládá mírný růst úrovně zadlužení i v následujících letech.
Naopak deficity veřejných financí mají klesat. V roce 2025 by měl klesnout na 2,1 procenta HDP, o rok později na 1,6 procenta HDP a v roce 2027 by měl činit 1,2 procenta HDP.
Blíže k eurozóně
Česká ekonomika by letos podle Stanjury měla překonat úroveň před pandemií covidu-19. Hospodářský růst bude vyšší než v eurozóně, kde by měl podle predikce ministerstva činit 0,5 procenta. Česko se tak začne poprvé od roku 2020 znovu hospodářsky přibližovat k eurozóně.
Růst HDP podle prognózy potáhnou především spotřeba domácností a investice soukromého sektoru, zatímco v loňském roce to byl především zahraniční obchod. Podle ředitele sekce hospodářské strategie a politiky ministerstva financí Davida Prušvice by tak měl být český ekonomický vývoj méně ohrožen vnějšími riziky, jako jsou konflikty na Ukrajině a na Blízkém východě a nejistota spojená s americkými prezidentskými volbami. Prušvic také upozornil, že k růstu HDP by mělo na rozdíl od minulosti více přispívat i zvýšení produktivity práce.
Nezaměstnanost zůstane na nízkých úrovních, podle metodiky Českého statistického úřadu (ČSÚ) vzroste na 2,8 procenta z loňských 2,6 procenta. Pokračující napětí na trhu práce podle Stanjury znamená větší tlak na firmy k automatizaci a robotizaci výroby a zároveň to umožňuje vyšší mzdový růst. Prušvic doplnil, že firmy si vzhledem k nadprůměrné ziskovosti z předchozích dvou let mohou dovolit mzdy zvyšovat, aniž by se vytvářely inflační tlaky. Reálné mzdy podle prognózy ministerstva financí vzrostou o 3,6 procenta, což podpoří spotřebu domácností.
V roce 2025 by měl podle prognózy hospodářský růst zrychlit na 2,6 procenta. Průměrná inflace by měla dál zpomalit na 2,4 procenta. Nezaměstnanost by se výrazně měnit neměla, prognóza ministerstva počítá s hodnotou 2,7 procenta.
