Konečný verdikt vyměnit dosluhující sovětské letouny MiG-21 za gripeny padl v červnu 2004, kdy vláda podepsala dohodu o pronájmu 14 švédských strojů na deset let za téměř 20 miliard korun. Další zhruba miliardu pak stála výzbroj. Prvních šest švédských stíhaček přiletělo do ČR 18. dubna 2005. Do výzbroje české armády byly gripeny zařazeny 26. dubna 2005 a český vzdušný prostor začaly střežit 1. července 2005. Do konce srpna téhož roku dodali Švédové i zbylých osm strojů.
„Připomínáme si deset let, kdy máme v naší výzbroji nadzvukové stíhačky Gripen a já si dovolím říct, že to byl jeden z velice důležitých a šťastných kroků v minulosti,“ uvedl Stropnický. Připomněl, že švédské supesoniky nalétaly za desetiletí zhruba 20 tisíc hodin. Loni vláda schválila prodloužení pronájmu gripenů do roku 2027 s dvouletou opcí. ČR má za pronájem ročně platit 1,7 miliardy korun.
Pořízení letounů ale provázely i kontroverze a podezření z korupce. S informacemi o podplácení při uzavírání smlouvy s Českem přišla v únoru 2007 švédská televize. Pražské vrchní státní zastupitelství loni rozhodlo o tom, že v kauze nakonec nikdo stíhán nebude, a případ definitivně odložilo. Podle úřadu nebyly zjištěny skutečnosti opravňující zahájit stíhání konkrétní osoby.
