Česko by mohlo vyslat vojáky na Golany a do Mali, rozhodl Senát

V Mali již česká armáda působí pod patronací mise Evropské unie. Podílí se na výcviku maliských vojáků, hlídá také velitelství mise v hlavním městě Bamaku na jihu státu. Jde o místa, kde je bezpečnostní situace poměrně klidná.

Nový mandát umožní vyslání až 25 vojáků z 601. skupiny speciálních sil generála Moravce. Působit budou na severu africké země, kde se odehrávají boje s islámskými radikály. V misi MINUSMA pod OSN budou spolupracovat s nizozemskými vojáky.

Dalších až pět důstojníků chce česká armáda vyslat na Golanské výšiny do mise OSN UNDOF. Do Izraele by měli ve skutečnosti zamířit podle dřívějších informací tři vojáci, mají působit společně s irskými vojáky ve vedení mise. Kdyby OSN požadovala navýšení české účasti, odjet by mohli podle mandátu další dva vojáci.

Větší účast v Golanech: Zeman je pro, vláda s nimi nepočítá

Prezident Miloš Zeman dlouhodobě prosazoval rozsáhlejší zapojení českého vojska na Golanech. Viděl v tom možnost boje proti islámskému terorismu. Vedení armády ale namítalo, že mise OSN je nebojová a kvůli válečnému konfliktu v Sýrii fakticky nefunkční. Mandát misí na roky 2015 a 2016 se zapojením na Golanech nepočítal.

Někteří senátoři ale zapochybovali o tom, zda by zákonodárci měli nynější návrh vůbec schvalovat. Poukazovali na to, že už loni se v tehdejší předloze vyčlenil určitý počet vojáků, kteří by mohli jet na mise NATO, EU nebo OSN v Africe a Blízkém východě rychle podle konkrétních požadavků. Nynější v podstatě konkretizaci nakonec podpořilo 54 senátorů, proti nebyl žádný, osm členů horní komory se hlasování zdrželo.

Pavel Gruber: Válečné konflikty se brutalizují. Útočí se i na lékaře