Česko čeká bitva o unijní miliardy. Dotknout se může hlavně zemědělců

Andrej Babiš poprvé jako premiér na jednání Evropské rady v Bruselu

Andrej Babiš poprvé jako premiér na jednání Evropské rady v Bruselu Zdroj: Reuters

Evropská rada, ilustrační foto
Evropská rada, ilustrační foto
Evropská rada, ilustrační foto
Evropská rada, ilustrační foto
5
Fotogalerie

Se zářijovým návratem z letních prázdnin čeká evropské politiky i vládu Andreje Babiše začátek dlouhého handrkování o tom, jak si v nadcházejícím sedmiletém rozpočtu Evropské unie na roky 2021 - 2027 rozporcovat více než bilion eur.

Už teď se ale diplomaté jednotlivých zemí mezi sebou oťukávají a říkají si, co by kdo rád v rozpočtu viděl. Připravují se tak na podzimní horkou fázi jednání, kdy se už evropští premiéři a prezidenti budou v Evropské radě bavit konkrétně o tom, co chtějí změnit na v květnu představeném návrhu Evropské komise.

Česko zatím veřejné své postoje formuluje spíš obecněji. „Pro nás je stěžejní zachovat dostatek prostředků pro tradiční priority EU - kohezi (evropské fondy - pozn. red.) a zemědělství,” uvedl pro E15 státní tajemník pro evropské záležitosti Aleš Chmelař.

U fondů chce mít vláda větší vliv na to, kam peníze směřují. „Ne že nám někdo nadiktuje zase Evropský sociální program, to bylo v čase, kdy jsme měli nezaměstnanost 9,5 procenta,“ řekl ve Sněmovně při hlasování o důvěře vládě premiér Andrej Babiš.

Předseda vlády navíc nechce, aby se výdaje z rozpočtu vázaly na migrační otázku. „Hlasy z minulosti, kdy říkaly, že musíte brát migranty, protože nám nedají peníze, to je absolutně nepřijatelné. A myslím, že už to nikdo neříká,“ uvedl před poslanci premiér.

Většina oslovených bruselských hráčů mu dává za pravdu. „Určitě by to rádi udělali, potrestali by hlavně Polsko. Ale když jsem se na to ptal lidí na Radě EU (shromáždění šéfů unijních vlád, které o rozpočtu spolurozhoduje s Evropským parlamentem - pozn. red.), říkali: ´Nemůžeme. Na tom rozpočtu potřebujeme dosáhnout jednomyslné shody,” řekl hlavní bruselský korespondent evropské verze serveru Politico David Herszenhorn.

S trestáním “neposlušných” zemí nepočítá ani návrh Evropské komise. Jediná úprava bude v tom, že fondy budou více podporovat integraci migrantů. Vliv na budoucí podobu kohezní politiky by nemělo mít ani špatné řízení evropských fondů v některých zemích. V Česku ho v minulosti provázela řada policejních vyšetřování, z nich nejznámější je případ premiéra Andreje Babiše, jenž čelí obvinění z podvodu kvůli dotaci na rekreační areál Čapí hnízdo. „Na tvorbu našeho návrhu to nemělo žádný vliv,” uvedl mluvčí DG Regio Johannes Bahrke.

Výdaje na podporu zemědělství a fondy podle výpočtu think-tanku Bruegel po zahrnutí inflace klesnou o 15 a sedm procent. V bilionovém rozpočtu se musí zaplnit díra 91 miliard eur, která na příjmové straně zbyde po odchodu Velké Británie. Kvůli migrační krizi navíc půjde větší část peněz do oblasti ochrany hranic a bezpečnosti. Česku by podle návrhu komise v novém období měly klesnout přidělené peníze na fondy z dosavadních 24 miliard na 20 miliard po započítání inflace.

Velké změny mohou potkat Česko v zemědělské politice. Komise navrhuje zastropování přímých plateb, které zemědělci dostávají za obdělávání půdy. Počítají se od její rozlohy a malí zemědělci dostávají za hektar stejné částky jako velcí. Česko je přitom v rozloze zemědělských podniků nad průměrem Evropské unie.

Ministr zemědělství Miroslav Toman s návrhem Komise “zcela nesouhlasí”. V září se chce kvůli tomu setkat s komisařem pro zemědělství Philem Loganem. „Zastropování by mělo být dobrovolně, ale každý národní stát by si to měl nastavit podle svých pravidel,” řekl E15 ministr zemědělství.

„Měla by tam být vyšší podpora plateb na první hektary. Nemůžeme ale trestat velké za to, že jsou historicky velcí. Není možné, aby Česká republika přišla o ten velký balík. Česká je druhá země, která by byla nejvíce postižena. To je pro mě nepřijatelné,” uvedl ministr Toman.

S omezením plateb naopak souhlasí europoslanec Niedermayer. „Princip dotování velkých firem s dominancí na trhu je špatný,” řekl europoslanec za TOP 09 Luděk Niedermayer. “Když dotujete velké hráče stejně jako malé, tak samozřejmě výrazně posilujete pozici těch velkých.”