O TTIP vyjednávají zástupci Evropské komise s americkou stranou od loňského roku. Smlouva v případě uzavření vytvoří největší zónu volného obchodu na světě. Kritici dohody se ale obávají například snížení ochrany evropských spotřebitelů, přes snahy Evropské komise o zveřejňování dokumentů mluví o malé transparentnosti jednání a v poslední době kritizují zvažované zahrnutí arbitrážních mechanismů do dohody.
Česko podle Druláka od TTIP očekává nejen hospodářský přínos plynoucí z liberalizace obchodu, ale také posílení euroatlantického společenství. Vztah mezi EU a USA je v globalizujícím se světě stále důležitější, poznamenal náměstek českého ministra zahraničí.
Připomněl růst nových hráčů mimo euroatlantickou oblast, kteří v některých případech zpochybňují Evropou a Spojenými státy v minulých desetiletích prosazované liberální uspořádání. I z toho důvodu je podle Druláka vztah mezi EU a USA zásadní a neměl by být ponechán jen na Severoatlantické alianci, kde nyní evropské země a Američané spolupracují nejúžeji.
Nové celosvětové standardy?
Ustavení regulatorních a obchodních pravidel mezi USA a EU může také znamenat ustavení nových celosvětových standardů, ke kterým se ostatní oblasti přidají, poznamenal náměstek.
Drulák v Bruselu hovořil na akci pořádané Střediskem evropské politiky (EPC) především o nové české politice vůči EU. Připomněl změnu rétoriky znějící z Prahy, kdy po nástupu nynější vlády vystřídalo dosavadní opatrný až odmítavý přístup přesvědčení, že unie je něco, kam Česko patří a její instituce jako Evropská komise mohou být užitečnými spojenci. Unii Drulák označil za základní kámen české zahraniční politiky. Zdůraznil také její sociální rozměr.
Jednoznačně se vyslovil pro rozšíření unie o státy Západního Balkánu, které podle něj nemají ke vstupu do EU variantu. Pro Česko je podle Druláka důležitá také politika Východního partnerství, které však podle něj neznamená vstup těchto států do unie, ale především blízké - a v mnoha ohledech členství podobné - partnerství.
A co lidská práva?
Jedna z otázek z publika směřovala k českému odhodlání prosazovat ve světě lidská práva. Drulák, který byl v českém tisku kritizován za svou údajnou snahu tuto konstantu české zahraniční politiky opustit, vysvětloval, že se naopak jedná o rozšíření konceptu. Praha se podle něj v minulosti zaměřovala především na prosazování občanských práv spojených s podporou demokracie. Nyní se podle něj záběr rozšíří také na sociální, genderová či environmentální práva.
„Jde o koncept lidských práv, který počítá se všemi druhy ohrožení lidské důstojnosti,“ vysvětlil. Podstatné podle něj také je, aby byl v této oblasti nalezen také vhodný komunikační kanál s cílovou zemí. Je podle něj zbytečné jen uklidňovat vlastní svědomí vysvětlováním vlastního konceptu, které v konkrétní zemi nebude mít žádný praktický dopad, protože nikoho nepřesvědčí.
