Česko si nechá gripeny, za roční pronájem zaplatí 1,7 miliardy

Gripen startuje ze základny v Čáslavi

Gripen startuje ze základny v Čáslavi Zdroj: CC BY-SA 2.0: Milan Nykodym

Vláda schválila prodloužení pronájmu švédských nadzvukových stíhaček Gripen do roku 2027 s dvouletou opcí. Roční splátky mají být asi o třetinu nižší, než byly podle současné smlouvy. Podle ministra obrany Martina Stropnického bude Česko za pronájem podle nové smlouvy ročně platit 1,7 miliardy korun. Původní informace mluvily o částce zhruba 1,4 miliardy, číslo ale dle ministerstva vycházelo z jiného kurzu přepočtu na českou měnu a nezapočítávalo některé daně.

„Česko by mělo zaplatit za pronájem stíhaček celkem 20,4 miliardy korun,“ vysvětlil ministr a vyzdvihl to, že letouny budou modernizovány a Česko s novým kontraktem získá také více služeb. Gripeny dostanou noční vidění, budou moci komunikovat i s letouny v rámci NATO.

Součástí dodatku ke kontraktu je rovněž rozšíření schopností gripenů pro útoky na pozemní cíle. Zakotveny jsou i požadavky ministerstva obrany na výcvik pozemního a létajícího personálu. Během dvanáctileté smlouvy tak švédská strana vytrénuje 25 českých pilotů a 90 techniků.

„Česká republika bude mít i nadále svoje nadzvukové stíhačky. Její obranyschopnost se nijak nezmenší, naopak se výrazně zvětší,“ uvedl ministr obrany.

Náčelník generálního štábu Petr Pavel označil dnešní rozhodnutí vlády za velmi dobrou a dlouho očekávanou zprávu. Pro vojsko to podle něj bude signál, že „zvítězil zdravý rozum“. „A především pro vojáky vzdušných sil a piloty a technický personál v Čáslavi to bude zklidnění, protože tady ta otázka je skutečně zaměstnávala několik posledních let,“ vysvětlil.

Podklady připravil předchozí úřednický kabinet. O dodatku nynější smlouvy, na jejímž základě má Česká republika 14 stíhaček v nájmu, se ale začalo vyjednávat před více než dvěma roky.

Krátká lhůta a chybějící posudek

Podle Stropnického měl současný kabinet malý prostor na vyjednávání, cenová nabídka totiž platila do konce března. Ministr řekl, že se kvůli tomu sešel ještě se zástupci švédské vlády a pokoušel se cenu snížit. To se ale nepodařilo. Podle ministra ale i přesto byl kontrakt sjednán výhodně a korektně.

Deník E15 nedávno upozornil, že ministru obrany chybí znalecký posudek o ceně v místě a čase obvyklé, který by potvrdil, jestli je nový kontrakt skutečně výhodný. Podle deníku za stejné pochybení při nákupu dopravních letounů CASA vyšetřovatelé stíhají jeho předchůdkyni Vlastu Parkanovou (TOP 09).

Stropnický dnes řekl, že s vypracováním posudku nepočítá. Podle něj si ministerstvo už v minulých letech nechalo zpracovat podklady o srovnatelných nabídkách, které posuzoval meziresortní tým. Věc prý posuzoval i Nejvyšší kontrolní úřad a nenašel žádné pochybnosti. „Považuji to za dostatečné. Nebyl žádný důvod se zamýšlet nad jiným řešením,“ konstatoval ministr.

Současný pronájem vyprší v roce 2015. Kdy přesně bude prodloužení podepsáno, není podle Stropnického zatím jasné

Plánovaná modernizace nadzvukových stíhaček mimo jiné umožní nasadit je v případě spojeneckých zásahů, jakým byla třeba kontrola vzdušného prostoru nad Libyí. Do ní se čeští piloti nemohli zapojit, neboť systémy gripenů neumožňovaly propojení se systémy dalších zemí.

Letouny Jas-39 Gripen používá vedle Švédska a České republiky také Maďarsko, Jihoafrická republika a Thajsko.

Vývoj kauzy „Gripeny“
26. března 1997 Vláda rozhodla, že místo ruských migů se koupí novější typy stíhaček. O přezbrojení se ucházely americké firmy McDonnell Douglas-Boeing (letouny F/A-18) a Lockheed Martin (F-16), britsko-švédské konsorcium British Aerospace-Saab (Jas-39 Gripen) a francouzská Dassault Aviation (Mirage 2000)
10. ledna 2001 Ministerstvo obrany vyhlásilo výběrové řízení na nové víceúčelové taktické nadzvukové letouny. Postupně z něj odstoupily všechny firmy s výjimkou BAE Systems-Saab
10. prosince 2001 Kabinet rozhodl, že zahájí jednání s BAE Systems-Saab o dodávce stíhaček Jas-39 Gripen
22. dubna 2002 Vláda Miloše Zemana (ČSSD) schválila smlouvy o nákupu 24 stíhaček Jas-39 Gripen. Celkový rozpočet na pořízení letounů byl tehdy vyčíslen na 60,2 miliardy korun
9. května 2002 Sněmovna schválila návrh financování nákupu, Senát jej ale zamítl a veto už Sněmovna nepřehlasovala
10. září 2002 Vláda Vladimíra Špidly (ČSSD) upustila od záměru nakoupit 24 nových stíhaček a rozhodla jednat s vládami dalších zemí o jiném řešení, například o pronájmu či koupi starších strojů
15. ledna 2003 Protikorupční policie odložila vyšetřování možné korupce při pořizování gripenů. Podle kriminalistů sice zakázku zřejmě korupce provázela, její pachatele se však nepodařilo zjistit
17. prosince 2003 Kabinet rozhodl, že zahájí jednání se švédskou vládou o pronájmu 14 stíhaček Jas-39 Gripen; vláda tak respektovala předchozí doporučení odborné komise
9. dubna 2004 Vláda schválila smlouvy o desetiletém pronájmu 14 gripenů (za zhruba 20 miliard Kč); podepsány byly v červnu 2004
26. dubna 2005 ČR převzala od Švédska na čáslavské základně prvních šest stíhaček; dalších osm letounů dostala do konce srpna
20. února 2007 Švédská televize informovala o korupci, jež údajně provázela jednání BAE-Saab o prodeji a následně o pronájmu gripenů
30. listopadu 2009 Česká protikorupční policie podruhé odložila vyšetřování kauzy údajných úplatků při zakázce na pronájem stíhaček
14. listopadu 2010 Premiér Petr Nečas (ODS) řekl, že po skončení pronájmu v roce 2015 bude vypsán nový tendr
1. února 2012 Vláda rozhodla, že ČR se nevzdá nadzvukového letectva ani po roce 2015. Ministra obrany Alexandra Vondru (ODS) pověřila jednáním se zástupci švédské vlády o možnostech „překlenovacího řešení“ dalším provozováním 14 gripenů
25. července 2012 Vondra dostal na exkluzivní jednání se Švédskem čas do konce listopadu. Zároveň ale ministerstvo začalo ke stejnému termínu připravovat případné výběrové řízení
12. listopadu 2012 Vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová řekla iDnes.cz, že za údajnou korupci v kauze už asi nikdo obviněn nebude
15. března 2013 Premiér Nečas jednal o gripenech se svým švédským protějškem Fredrikem Reinfeldtem. Nečas prohlásil, že poslední nabídka Švédska na pokračování pronájmu ještě neodpovídá českým představám a ČR by mohla zvolit jiné stroje
14. srpna 2013 Premiér překlenovací vlády Jiří Rusnok řekl, že by rozhodnutí o pronájmu gripenů rád nechal až na nové vládě
11. září 2013 Ministr obrany v demisi Vlastimil Picek oznámil, že návrh smlouvy mezi ČR a Švédskem počítá s prodloužením pronájmu gripenů do roku 2027 s dvouletou opcí. Roční splátky mají být zhruba o třetinu nižší, než byly podle současné smlouvy
9. října 2013 Česká policie po více než tříletém prověřování znovu odložila vyšetřování možné korupce při pořizování gripenů
2. ledna 2014 Rusnokova vláda v demisi přerušila jednání o prodloužení pronájmu. Rozhodnutí nechala na příštím kabinetu
12. března 2014 Vláda podle informací ČTK schválila prodloužení pronájmu gripenů do roku 2027 s dvouletou opcí. Roční splátky mají být o třetinu nižší, než byly podle současné smlouvy. Cena nového pronájmu činí podle dřívějších informací zhruba 448 milionů švédských korun ročně. Při současném kurzu bude celková částka za dvanáctiletý pronájem přibližně 16,5 miliardy českých korun