Česko zaostává s částečnými úvazky. Jejich zvýhodněním vzniklo za rok přes 22 tisíc míst

V prvních dvou letech života dítěte by si 36 procent žen přálo hlavně flexibilní částečné úvazky formou dohod.

V prvních dvou letech života dítěte by si 36 procent žen přálo hlavně flexibilní částečné úvazky formou dohod. Zdroj: Grafika e15

Podíl částečných úvazků je v Česku jeden z nejnižších v Evropě. Zatímco v EU pracuje na zkrácený úvazek průměrně přes dvacet procent lidí, v tuzemsku je to podle Eurostatu jen něco málo přes šest procent. Česká republika tak patří společně s Polskem a Slovenskem mezi země, které jsou na tom v celoevropském srovnání nejhůře. Situaci se loni rozhodlo řešit ministerstvo práce zavedením slevy na pojistném. Za rok se podle rezortu díky této podpoře zkrácených úvazků podařilo vytvořit přes dvacet tisíc nových pracovních míst. Ambice byly ale mnohem vyšší.

Ve vyspělých západních ekonomikách jsou částečné úvazky běžným způsobem práce. V Nizozemsku na flexibilní úvazky pracuje skoro polovina lidí, mezi hojně využívané patří pak v Norsku, Švédsku nebo v Německu, kde tento systém práce využívá třetina pracujících.  

Změnit situaci a rozhýbat trh s částečnými úvazky mělo opatření ministerstva práce a sociálních věcí. V únoru 2023 začala platit pětiprocentní sleva na pojistném (jde o slevu na pojistném za zkrácené úvazky ve výši pěti procent z úhrnu vyměřovacích základů zaměstnanců), kterou mohou zaměstnavatelé uplatnit. Opatření lze uplatnit jen pro určité skupiny: například pro lidi, kteří se starají o malé děti, pracovníky ve věku nad 55 let, studenty či pro lidi mladší 21 let.

Pokračujte ve čtení vytvořením bezplatného účtu nebo přihlášením

Pokračovat