„Ukázalo se, že se námi měřené parametry zrakových funkcí u většiny pacientů po roce a půl od otravy vrátily k normálním hodnotám. Lidé subjektivně pociťovali, že vidí lépe než brzy po propuštění z nemocnice,“ uvedl Zacharov.
„U těžce postižených pacientů, jichž byla zhruba pětina, jsme však žádné zlepšení zrakových funkcí nezaznamenali, naopak u některých z nich došlo ke zhoršení,“ doplnil.
Kyselina mravenčí vznikající při otravě metanolem poškodila téměř u poloviny pacientů i neurony v hlubokých strukturách mozku Z dlouhodobého hlediska to může vést k určitému poklesu intelektuálních schopností, paměti či poruchy jemné motoriky.
Výzkum bude pokračovat
Objev může mít i další přínos. Metanol je často přítomen v malých koncentracích v ovzduší pracovišť – v potravinářství, chemickém, farmaceutickém průmyslu atd. Používá se například jako rozpouštědlo, součást barviv, nemrznoucích směsí nebo pohonných hmot.
Dlouhodobé zkoumání následků akutní otravy může dát mimo jiné odpověď na otázku, zda vystavení člověka působení tohoto jedu, byť v malých koncentracích, ale po delší dobu, může mít vliv na vznik neurodegenerativních onemocnění (Parkinsonova choroba, Alzheimerova choroba) nebo polyneuropatii (poškození periferních nervů).
„Ve zkoumání neurodegenerativních procesů u pacientů po akutní otravě metanolem bude tým pokračovat i v příštích letech, protože uspěl ve veřejné soutěži o grant z ministerstva zdravotnictví na roky 2016–2019,“ uvedl děkan 1. lékařské fakulty UK Aleksi Šedo.
Doplnil, že na studii se kromě Kliniky pracovního lékařství podílejí lékaři z dalších klinik 1. LF UK a VFN, a to Neurologické, Radiodiagnostické a Oční kliniky a Kliniky adiktologie. Na výzkumu spolupracují rovněž vědci z IKEM a Vysoké školy chemicko-technologické v Praze.
V období hromadných otrav metanolem v letech 2012 a 2013 bylo ve zdravotnických zařízeních v České republice hospitalizováno více než 100 pacientů po akutní otravě, z nichž přibližně 80 procent přežilo.
