Dohoda ve vládní koalici zní, že Piráti a STAN mohou nominovat svého kandidáta na eurokomisaře. Za Piráty by to měl být Marcel Kolaja. „V Evropském parlamentu se věnuji vnitřnímu trhu a digitální Evropě. Což je vlastně ekonomické portfolio, o které Česká republika dlouhodobě usilovala,“ říká s tím, že pro exportně orientovanou zemi se může jednat o jeden z nejzajímavějších resortů.
Jedna z vašich hlavních agend byla ochrana šifrování, jehož prolamování ohrožovalo soukromí občanů EU. Povedlo se vám vyjednat nějaký kompromis, aby ten návrh nebyl tak tvrdý?
Prolamování šifrování bylo a stále je velkým tématem v legislativě, která má za cíl předcházet a bojovat proti sexuálnímu zneužívání dětí. Evropská komise to chtěla řešit prolamováním šifrování a plošným nahlížením do soukromé konverzace lidí. Podařilo se nám vybojovat kompromis, který to z legislativy odstraňuje. Místo plošného skenování občanů by mělo dojít jen ke sledování lidí, kteří jsou podezřelí z trestného činu sexuálního zneužívání dětí.
Jakoby kdyby policie na určitou skupinu nasadila odposlechy?
Ano. Vytváříme nástroj pro příkaz soudu a pro ten soud musí být nějaké odůvodnění. Tohle je způsob, jak vyšetřovat trestné činy a ne se snažit, aby trpěla celá společnost. To je pozice Evropského parlamentu a formálně půjde na hlasování teď v polovině listopadu. Očekávám, že to projde relativně hladce. Pak to půjde do trialogu a budeme vyjednávat s národními vládami o konečné podobě legislativy. Rada Evropské unie ještě nemá svou pozici, protože se vlády nemohou dohodnout, jak bude vypadat. Německo se zásadně postavilo za ochranu soukromí a tohle prolamování šifrování je pro ně velký problém a tím pádem je ta legislativa v Radě zablokovaná.
Jaká je česká pozice?
Česká pozice de facto neexistuje. Španělské předsednictví si je vědomo toho, že kvalifikovaná většina v Radě neexistuje, tak stále odsouvá jednání. A tím pádem česká vláda odsouvá i to své interní jednání, takže k projednání ještě nedošlo.
Komunikuje o tomto problému vláda s českými europoslanci?
Jsem ve velmi úzkém kontaktu s Ivanem Bartošem...
Agenda ale spadá pod Víta Rakušana a ministerstvo vnitra.
Vykomunikuji si to s politiky z pirátské strany a oni si to vykomunikují s Vítem Rakušanem, to je jejich práce, a ne moje.
Evropská komise ještě zmiňovala, že by chtěla, aby služby jako WhatsApp byly přístupné až od 16 let, protože na nich může docházet k sexuálnímu zneužívání dětí. Projde to, nebo se to podaří podle vás zvrátit?
V pozici Evropského parlamentu to nemáme. Tohle ustanovení se nám zdálo velmi problematické. Samozřejmě i děti chtějí používat chatovací aplikace.
Navíc je to bezpečnější a šifrovaná alternativa k obyčejným SMS.
Přesně tak. A dokonce podle průzkumů by se většina mladistvých snažila ten zákaz stejně obejít a dále ty aplikace používat.
Jaký by byl vlastně rozsah takového návrhu? Dnes je chat v řadě aplikací. Máme tu facebookový Messenger i integrované zprávy v Instagramu.
Komise to v návrhu legislativy definuje tak, že by děti neměli mít přístup k aplikacím, kde existuje riziko sexuálního zneužití dětí. Protože z definice to riziko existuje právě u těch chatovacích aplikací, tak tím pádem by obchody s aplikacemi musely ověřit každého člověka, jeho totožnost, jeho věk a na základě toho by řekly, že nemůžete používat třeba Whatsapp. Mohlo by tam spadat teoreticky i hodně her, které mají v sobě také integrovaný nějaký chat.
Takže pokud se přes to dá komunikovat, může to být z pohledu Evropské komise problém?
Přesně tak. Z tohohle pohledu vnímám to nařízení jako velmi problematické. Snažíme se najít mechanismus, jak chránit děti, ale aby se nezavádělo plošné šmírování a zákazy, které vůbec nedávají smysl.
Byl jste součástí vyšetřovací komise ohledně spywaru Pegasus, kterým některé evropské vlády šmírovaly opozici i novináře. V konečné zprávě jste měli, že se dá předpokládat, že každý stát EU disponuje nějakým podobným nástrojem prolamujícím soukromí. Jak je to s Českem?
Nejsem schopen říct, jestli každá země…
Ve zprávě to tak bylo.
Co se týče Pegasu, tak víme, že to bylo prodáno do více evropských zemí, než kolik zemí to nakonec přiznalo. Členské země včetně České republiky se nám nenamáhaly odpovědět na otázky, zdali takový spyware používají, či ne.
Česko je specifické v tom, že se v Praze každoročně koná takzvaný „ples odposlouchávačů“ jménem ISS World, kde se software jako Pegasus nabízí. Psali jsme o tom nedáno v e15. Bude to Evropský parlament nějak řešit? Je tam fascinující, že generálním partnerem je firma pod americkými sankcemi NSO Group, která vyrobila Pegasus.
Je to něco, na co by si mělo posvítit ministerstvo vnitra.
Marcel KolajaČeský europoslanec ve frakci Zelení/Evropská svobodná aliance. Do roku 2022 zastával funkci místopředsedy Evropského parlamentu, teď působí jako kvestor. Zastává také funkci 1. místopředsedy pirátské strany. Ve svých tématech se zaměřuje na svět technologií, především pak soukromí uživatelů. Byl součástí skupiny Evropského parlamentu, která šetřila zneužívání spywaru evropskými vládami proti opozici a novinářům. |
Jehož zástupci se tam chodí školit, a možná i nakupovat.
Měla by existovat pravidla, která budou zabraňovat využití takového spywaru a je to něco, po čem Evropský parlament volá. Je to ale na členských zemích a Evropské komisi, aby taková pravidla nastavila.
Člověk, který se o to aktivně nezajímá, může mít pocit, že existuje pouze Pegasus. Toho softwaru je více. Třeba Predator se stal ohniskem skandálu v Řecku a používal se také proti novinářům. Vznikne i k tomuto případu vyšetřovací výbor?
V Evropském parlamentu vznikl výbor pro prošetření takových kauz a my jsme vydali zprávu, o které jste mluvil a která obsahuje právě nějaká doporučení. Nezabývali jsme se pouze Pegasem, ale třeba i Predátorem nebo i jinými spywary. Tohle už Evropský parlament popsal, ale nemá pravomoc, aby vytvořil legislativu nebo pravidla. Vyzvali jsme proto Evropskou komisi, aby to udělala.
Zastánci říkají, že takový software může mít třeba i Rusko a Čína a je tak důležitý pro naši sebeobranu. Může třeba zabránit teroristickým útokům.
Já osobně si myslím, že bychom měli vytvářet takovou společnost, kde neexistuje šmírování bez pravidel. Zásadní problém používání spywaru je ten, že ty důkazy, které jsou získávány pomocí spywaru, stejně nelze použít v soudním řízení. Aby bylo používání takového softwaru úplně zakázáno, tak na to zcela jistě v Evropském parlamentu neexistuje většina. Evropský parlament požaduje, aby pokud vlády používají takovýhle software, tak aby i existovala striktní pravidla. Tím by se mohlo zabránit zneužívání, které jsme viděli, například v Polsku, Španělsku a Řecku.
České ministerstvo vnitra říká, že vždycky by to povoloval soud. Nemůže toto být dostatečná záruka? Koneckonců podobné je to i u odposlechů.
V Polsku a Španělsku jsme viděli, že soud to použití spywaru „povolil“. Tady je potřeba říct, že součástí toho vyšetřování, které jsme prováděli jako Evropský parlament, tak jsme zjistili, že ti soudci ani nemohli rozumět tomu, k čemu dávají svolení.
Jak to myslíte?
Běžný odposlech telefonního hovoru je nějaká velmi jasně definovaná záležitost, kdy vy napíchnete telefon a jakmile někdo telefonuje, tak ho někdo slyší. Zatímco spyware je naprosto neomezená kontrola toho telefonu. Můžete s tím telefonem dělat úplně všechno, zapnout kameru, můžete poslouchat mikrofon, přistupujete ke všem digitálním souborům, které máte na tom telefonu. Jelikož žijeme v době masivního využívání cloudových úložišť, tak skrze ten telefon dostanete přístup celému digitálního životu člověka. Můžete na ten telefon i nahrát něco, co tam nebylo. To je jeden z těch důvodů, proč důkazy získané přes spyware nelze použít v soudním řízení. Je to mnohem invazivnější, než domovní prohlídka.
Investigace e15 zjistila, že nějaký obchodní kontakt s firmou prodávající Pegasus zprostředkoval před lety Tomáš Pojar, který nyní působí jako poradce premiéra Petra Fialy. Je v pořádku, že se tento software nabízel českým orgánům a doteď se neví, zda ho skutečně někdo koupil?
Je to velmi problematické, a proto Evropský parlament žádal informace od národních vlád. To, že národní vlády odmítají spolupracovat s Evropským parlamentem, tak já považuji za projev arogance a je otázka, jestli je to vůbec v souladu s Evropským právem. Členská země má povinnost spolupracovat na misích Evropského parlamentu a třeba toho se nám v Polsku nedostalo.
Jaké máte vůbec páky na to, aby s vámi spolupracovali?
Páky by fungovaly, pokud by je Evropská komise vymáhala. Pokud europoslanci přijdou na oficiální misi do Polska a polská vláda se s nimi odmítne setkat, tak to považuji za něco, co by měla řešit, protože to je prostě základ demokracie. Zákonodárný orgán má nějaké pravomoci a ty pravomoci může vykonávat.
Jaké jdou udělat změny, aby šly tyhle prohřešky vymáhat a státy se dotlačily k nějaké spolupráci?
V tomto období jsme viděli třeba zadržování prostředků z fondů EU pro Maďarsko. Je spíš ostudou, že se to stalo až po takové době a tlaku Evropského parlamentu. V těch záležitostech, o kterých se bavíme, je třeba postupovat podobným způsobem.
Chtěl byste v těchto tématech pokračovat i v dalším volebním období, pokud vás zvolí?
Určitě. Já bych to dokonce vnímal jako jeden z pilířů toho, na čem by měli Piráti v příštím volebním období pracovat a důsledně to vyžadovat, protože i s tou rostoucí popularitou krajní pravice a normalizací krajní pravice, si myslím, že můžeme očekávat i tlaky na rozpad právního státu a tomuto tlaku bychom se určitě neměli podvolovat.
Piráti vás nominovali jako svého kandidáta na eurokomisaře. O jakou agendu byste stál, abyste mohl naplňovat svůj program?
V Evropském parlamentu se věnuji oblastem vnitřního trhu a digitální Evropy. Což je vlastně ekonomické portfolio, o které Česká republika dlouhodobě usilovala. Nabídl jsem se jako nominant, který by mohl podobné portfolio získat, ale uvidíme, jak to půjde ve vyjednáváních.
Proč by získání prestižního portfolia komisaře pro vnitřní trh mělo vyjít zrovna vám?
Mám výraznou stopu v Evropském parlamentu. Byl jsem dva a půl roku jeho místopředsedou. Teď jsem kvestorem. Jsem celé toto funkční období členem předsednictva Evropského parlamentu. Mám velmi dobré kontakty a vztahy s vlivnými evropskými politiky, takže si myslím, že bych dokázal v tomto portfoliu s Evropou pohnout. Získat oblast vnitřního trhu a digitální Evropy je v zájmu České republiky, neboť jsme exportní zemí a dává to smysl.
Máte opravdu šanci být za Českou republiku nominován? Piráti koneckonců nejsou nejsilnější strana v koalici.
Premiér potvrdil, že platí dohoda ve vládě, že komisaře nominují Piráti a STAN. Takže si myslím, že na stole to určitě je.
Starostové by s vámi souhlasili? Jejich viditelné tváře v evropských volbách jsou třeba Danuše Nerudová a Jan Farský.
Od STAN jsem zatím neslyšel žádné finální jméno. Myslím, a potvrzuje to i současná komisařka místopředsedkyně Evropské komise, že velkou výhodu má ten kandidát ve chvíli, kdy se jedná o člověka, který byl premiérem, ministrem nebo vlivným europoslancem.
Splňujete tuhle specifikaci?
Byl jsem místopředsedou Evropského parlamentu a jsem členem předsednictva Evropského parlamentu. Z pohledu České republiky by dávalo smysl, aby ti kandidáti byli dva. Je to i takový úzus, který jsem v roce 2019 zažíval. Země má pak větší šanci získat kvalitnější portfolio. Já bych doporučoval v tomhle pokračovat a tím by se vyřešila i situace, kdy svého favorita nominují Piráti i STAN a zkrátka se ukáže, kdo z těch kandidátů má lepší šanci.
