Ruml je současně šéfem Českobratrské církve evangelické, která má vedle majetku dostat i finanční kompenzaci 2,26 miliardy korun. Ruml uvedl, že během restitucí by jeho církev ráda využila i zkušenosti partnerů ze zahraničí, například z Německa.
Výrazné přípravy naopak nechystá Federace židovských obcí. Její předseda Jiří Daníček řekl, že v jejich případě jde o málo pozemků, které jsou dosud blokovány. V kompenzacích by k tomu federace měla dostat ještě 272 milionů korun.
Zástupci náboženských organizací uvádějí, že o tom, jakým způsobem přebírat a využívat vracený majetek, mimo jiné pole či památkové objekty, církve debatují již dlouho. Nyní čekají, jak restituce dopadnou v parlamentu. Návrh zákona schválila ve středu vláda, nyní ho musí ještě projednat zákonodárci. Jde o další pokus uskutečnit církevní restituce. Návrh opírající se o shodu vlády s 17 církvemi předpokládá, že církve dostanou zpět 56 procent majetku, o který přišly v minulém režimu. K tomu by měly dostat finanční vyrovnání ve výši 59 miliard korun, které budou vypláceny postupně a mají být navýšeny o inflaci.
Ministr financí Miroslav Kalousek nedávno uvedl, že stát získá finance na výplaty peněžních náhrad například z šedesátimiliardové úspory, kterou má přinést nový zákon o veřejných zakázkách. Další peníze podle šéfa vládních Věcí veřejných Radka Johna kabinet získá z rozpočtové kapitoly Všeobecná pokladní správa. Ministerstvo financí pouze uvedlo, že peníze půjdou ze státního rozpočtu, přesněji to nechtělo specifikovat. „S premiérem jsme se rámcově shodli na tom, že je třeba hledat úspory na straně státu nejen kvůli výplatám náhrad církvím. Jako jeden ze zdrojů je možné vidět šetření na výdajích ve státní správě,“ uvedla k tomu dnes místopředsedkyně VV Kateřina Klasnová.
S vytvářením nových pracovních míst či nových útvarů, které se budou zabývat majetkovými otázkami, počítá římskokatolická církev. Šéf správy odboru majetku pražského arcibiskupství Karel Štícha řekl, že církev však není v „bodě nula“, protože zkušenosti se spravováním nemovitostí má. Církev například vlastní 3000 kostelů, které udržuje, dodal.
Štícha upozornil, že římskokatolická církev je rozdělena na tisíce subjektů, které budou moci získat majetek zpět. „Bude to ale nesmírně rozdílné. Bude se jednat na jedné straně třeba o navrácení dvou hektarů pole, na druhé straně většího objemu nějakému řádu,“ řekl Štícha. Tudíž nebude možné udělat nějaký jednotný model, míní. Tam, kde bude objem vraceného majetku malý, se na hospodaření církevního subjektu nic nezmění, usuzuje. Římskokatolická církev dostane nejvyšší finanční vyrovnání - asi 47 miliard korun.
Právo dnes napsalo, že na majetek římskokatolické církve bude dohlížet Vatikán. Štícha uvedl, že rozhodně nebude Vatikán určovat to, jak budou nemovitosti využívány. Souhlas Vatikánu s případným převodem bude podle něj nutný „v naprosto výjimečných případech, kdy by mohlo dojít k nějakému výraznému zcizení“. „Ale není to tak, aby do toho Vatikán zasahoval ve smyslu využívání a provozování majetku,“ uvedl Štícha.
