Proti návrhu hlasovala ODS, TOP 09 a lidovec Ludvík Hovorka. Obávají se jednak o osud citlivých dat, jednak jim zákonná úprava připadá jako příliš obecná. Zdravotničtí statistici podle nich dostávají příliš volnou ruku. „O zpracování údajů není jasná představa. Není dokladováno, jak se bude obří sbírka osobních údajů využívat,“ varoval poslanec a exministr Leoš Heger (TOP 09).
Analýzy podrobných dat o poskytované péči potřebuje ministerstvo zdravotnictví například k vyhodnocení efektivity různých metod a postupů. „Údaje o kvalitě zdravotnictví nemůžeme získat jinak než analýzou všech léčených a vyšetřovaných případů,“ připustil poslanec Bohuslav Svoboda (ODS).
„Jednotlivé zdravotní pojišťovny sice dosud měly data k dispozici, ale scházela jim motivace zevrubně je analyzovat.“
Na druhé straně ale podle něho ministerstvo neposkytlo dostatečné záruky fungování registru, a proto nesouhlasil s prolomením ochrany osobních údajů pacientů.
Někteří zákonodárci kritizovali použití rodných čísel v registru. Podle ředitele Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislava Duška však zdravotnictví dosud nemá jinou možnost, jak identifikovat jednotlivého pacienta a spojit si všechny jeho návštěvy u specialistů, vyšetření nebo třeba operaci a její následnou opravu.
Jednotlivé zdravotní pojišťovny sice dosud měly tato data k dispozici, ale scházela jim motivace zevrubně je analyzovat a využívat k lepšímu financování zdravotnictví. Skutečnost, že se toho úkolu chápe stát, považují někteří analytici za další důkaz postátňování a centralizace českého zdravotnictví.
Miroslav Zámečník: Statečně vpřed k postátněnému zdravotnictví
