Článek 66 a jeho aktivace. Jiná možnost už není, řekl Vystrčil | E15.cz

Článek 66 a jeho aktivace. Jiná možnost už není, řekl Vystrčil

čer

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Vstoupit do diskuze
5

Šéf Senátu Miloš Vystrčil svou pondělní tiskovou konferencí uspokojil zvídavost nejednoho novináře, ale i veřejnosti. Informoval o zdravotním stavu prezidenta republiky Miloše Zemana, který od neděle 10. října leží v Ústřední vojenské nemocnici. V tuto chvíli se tak hovoří především o aktivaci článku 66. Co to ve skutečnosti znamená? 

„Podle názoru Ústřední vojenské nemocnice není Miloš Zeman v současné době schopen vykonávat žádné pracovní povinnosti,“ přečetl sdělení Vystrčil. Dlouhodobá prognóza zdravotního stavu je navíc podle nemocnice krajně nejistá. Návrat prezidenta do funkce v následujících týdnech je tak vysoce nepravděpodobný. Nemocnice uvedla, že se zdravotním stavem byl už ve středu 13. října seznámen kancléř Vratislav Mynář, který ovšem celou dobu tvrdil, že prezident je schopen funkci vykonávat.

Kancelář prezidenta republiky: poskytuje servis hlavě státu, spravuje Pražský hrad i lánský zámek

Článek 66 a jeho aktivace

„Když si vezmete vše, co jsem tady řekl, tak v úvahu, bohužel, nepřichází jiná možnost, než že se musíme bavit o tom, kdy a jak aktivujeme článek 66,“ oznámil v pondělí Vystrčil. Podobně smýšlejí i ostatní senátoři, a tak lze předpokládat, že pokud se na tom shodnou i předsedové zvolených stran, článek 66 aktivován bude. 

Přebírání pravomocí prezidenta a pravidla voleb

Norma, zjednodušeně řečeno, upravuje přenesení prezidentských pravomocí na jiné ústavní činitele v situaci, kdy se uvolní funkce prezidenta a nová hlava státu ještě není zvolena, nebo nesložila slib, či právě v případě, kdy prezident není schopen vykonávat funkci ze zdravotních důvodů. 

Kdyby prezident skonal, nový by se volil do devadesáti dnů >>>

„Aktivace článku 66 neznamená, že by prezident přestal být prezidentem. Jeho pozice mu zůstává, není to odvolání. Jde pouze o to, zda je prezident způsobilý dělat práci, která mu z ústavy náleží,“ vysvětloval v pátek funkci článku Vystrčil.

Znění článku 66 v Ústavě

Uvolní-li se úřad prezidenta republiky a nový prezident republiky ještě není zvolen nebo nesložil slib, rovněž nemůže-li prezident republiky svůj úřad ze závažných důvodů vykonávat a usnese-li se na tom Poslanecká sněmovna a Senát, přísluší výkon funkcí podle čl. 63 odst. 1 písm. a) až e) a h) až k) a čl. 63 odst. 2 předsedovi vlády. Předsedovi Poslanecké sněmovny přísluší v době, kdy předseda vlády vykonává vymezené funkce prezidenta republiky výkon funkcí prezidenta republiky podle čl. 62 písm. a) až e) a k) a dále čl. 63 odst. 1 písm. f), jde-li o vyhlášení voleb do Senátu; uvolní-li se úřad prezidenta republiky v době, kdy je Poslanecká sněmovna rozpuštěna, přísluší výkon těchto funkcí předsedovi Senátu, kterému též přísluší v době, kdy předseda vlády vykonává vymezené funkce prezidenta republiky, výkon funkce prezidenta republiky podle čl. 63 odst. 1 písm. f), jde-li o vyhlášení voleb do Poslanecké sněmovny.

„Je to stejné, jako když někdo dlouhodobě onemocní a běžně pak za něj někdo jiný dělá dočasně jeho práci. V případě článku 66 je to premiér a předseda sněmovny. Důležité je, že když je prezident nemocný, nemusí pracovat a má klid na uzdravení a může se následně vrátit do své funkce,“ doplnil.

Zbavení pravomocí prezidenta

Ústava tedy umožňuje zbavit prezidenta pravomocí v případě, že se na tom usnese sněmovna a Senát, a to nadpoloviční většinou. Prezidentské pravomoci pak přecházejí na předsedu sněmovny a na předsedu vlády. Pravomoci předsedy sněmovny přebírá předseda Senátu, pokud je v té době sněmovna rozpuštěna. V české ústavě je toto ustanovení od jejího schválení koncem roku 1992.

Na koho přecházejí prezidentské pravomoci

  • Předseda vlády – Po prezidentovi by převzal především zastupování státu navenek. Stal by se vrchním velitelem ozbrojených sil, mohl by jmenovat soudce či vyhlašovat amnestie a udělovat milost. 
  • Předseda sněmovny – Získal by pravomoci, jako jsou jmenování premiéra a vlády, jmenování soudců Ústavního soudu nebo rozpuštění sněmovny.
  • Předseda Senátu – Mohl by vyhlašovat sněmovní volby a vykonávat pravomoci předsedy sněmovny, pokud by v tu chvíli byla Poslanecká sněmovna rozpuštěna.

Usnesení obou parlamentních komor, k jehož platnosti stačí hlasy nadpoloviční většiny přítomných poslanců a senátorů, může prezident napadnout u Ústavního soudu. „Ve chvíli, kdy mu bude lépe, může sněmovna opět hlasovat a zrušit článek 66. Pokud s tím prezident nesouhlasí, má možnost se bránit u Ústavního soudu,“ řekl pro ČT právník Ondřej Preuss.

Autor: čer

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video