Smrt prezidenta: Kdy by se konaly prezidentské volby? | E15.cz

Kdyby prezident skonal, nový by se volil do devadesáti dnů. Kandidáty by to znevýhodnilo

Prezident Miloš Zeman
Prezident Miloš Zeman
• 
ZDROJ: ČTK

čer

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Vstoupit do diskuze
0

Prezident Miloš Zeman je od minulé neděle hospitalizovaný v Ústřední vojenské nemocnici. Předseda Senátu Miloš Vystrčil v pondělí uvedl, že podle názoru Ústřední vojenské nemocnice není Zeman nyní ze zdravotních důvodů schopen vykonávat žádné pracovní povinnosti.

Pokud by hlava státu ve funkci zemřela, popřípadě sama rezignovala, následoval by shodný postup. Už dříve odborníci upozorňovali, že tato situace není v Ústavě České republiky přizpůsobena přímé volbě prezidenta a jsou tam jisté nedostatky. Podle politologa Jiřího Pehe se jedná o přežitek zavedený před přímou volbou prezidenta, vyjadřoval se již v roce 2018 pro Český rozhlas

Volby do devadesáti dnů

Pokud by prezident rezignoval, učinil by tak do rukou předsedy Senátu, tedy Miloše Vystrčila. Ten by musel do deseti dnů vyhlásit nové prezidentské volby, které by se konaly nejpozději devadesát dnů od vyhlášení voleb. V mezidobí pravomoce prezidenta přecházejí na premiéra, některé pak na předsedu Poslanecké sněmovny a předsedu Senátu.

Ani jeden by se však nestal plnohodnotnou hlavou státu. Na premiéra by přešly takzvané kontrasignované pravomoci prezidenta, které vyžadují podpis ministra nebo ministerského předsedy. Nekontrasignované pravomoci by získal šéf dolní komory parlamentu, který by zároveň vyhlašoval volby do Senátu. Naopak šéf horní komory by vyhlašoval volby do sněmovny.

Na koho přecházejí prezidentské pravomoce

  • Předseda vlády – Po prezidentovi by převzal především zastupování státu navenek. Stal by se vrchním velitelem ozbrojených sil, mohl by jmenovat soudce či vyhlašovat amnestie a udělovat milost. 
  • Předseda sněmovny – Získal by pravomoce, jako jsou jmenování premiéra a vlády, jmenování soudců Ústavního soudu nebo rozpuštění sněmovny.
  • Předseda Senátu – Mohl by vyhlašovat sněmovní volby a vykonávat pravomoce předsedy sněmovny, pokud by v tu chvíli byla Poslanecká sněmovna rozpuštěna.

Kandidáti na prezidenta v obtížné situaci

Uchazeči o prezidentské křeslo musejí kandidaturu podat nejpozději 66 dní před volbami, tedy v řádu týdnů hned poté, co prezident zemře či rezignuje. Největší problém však pro ně představuje sběr podpisů, kterých je potřeba padesát tisíc. V tak krátké době je to podle Pehe téměř nemožné. Druhou možností je získat deset podpisů od senátorů nebo dvacet podpisů od poslanců, což je poněkud výhodnější. 

Stávající úprava tak diskriminuje kandidáty, kteří potřebují nasbírat oněch padesát tisíc podpisů od občanů spolu s číslem občanky. Výhodu naopak mají kandidáti, které například navrhne strana, jež má více než dvacet poslanců nebo více než deset senátorů.

„Navíc krátká doba na sběr podpisů zvýhodňuje i bohatší kandidáty, kteří jsou schopni si kampaň zaplatit,“ vysvětluje Pehe pro Český rozhlas. Pokud by se prezidentské volby konaly v řádném termínu, má kandidát většinou dostatek času získat sponzory na financování kampaně.

Miloš Zeman a jeho nejdůležitější okamžiky

Autor: čer

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video