V Česku se schyluje k bezprecedentní ústavní situaci. Kvůli neschopnosti prezidenta Miloše Zemana vykonávat svůj úřad, jak o tom informoval předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS), budou zákonodárci jednat o předání prezidentských pravomocí mezi ostatní ústavní činitele. Senátoři i nově zvolení poslanci budou o aktivaci článku 66 ústavy jednat začátkem listopadu. Byť by premiér Andrej Babiš (ANO) se zbavením Zemana pravomocí počkal, právníci upozorňují, že Česko je nyní fakticky bez vrchního velitele ozbrojených sil. Velvyslance, soudce i generály nemá kdo jmenovat, v ohrožení je také tradiční říjnový ceremoniál k předání státních vyznamenání.
„Shodli jsme se na tom, že Senát by měl být první komorou, která bude o aktivaci článku jednat,“ řekl předseda senátní ústavní komise Zdeněk Hraba (STAN), který odhaduje, že k tomu dojde 5. listopadu. Ustavující schůze nové sněmovny má proběhnout o tři dny později. „Senát tím de facto dává právo veta Poslanecké sněmovně,“ řekl Hraba. Na předání prezidentských pravomocí se musí usnést nadpoloviční většina přítomných zákonodárců v obou komorách. O vrácení pravomocí Miloši Zemanovi by stačilo usnesení jedné z komor, případně zásah Ústavního soudu.
Kancelář prezidenta republiky: poskytuje servis hlavě státu, spravuje Pražský hrad i lánský zámek
Hraba odhaduje, že aktivace článku 66 horní komorou projde. Otázka je, jak situaci vyhodnotí noví poslanci, těm dosluhujícím vyprší mandát už ve čtvrtek a do dění už zřejmě nezasáhnou. Podle premiéra Babiše by situaci mohla vyřešit rezignace prezidentova kancléře Vratislava Mynáře. Ten i přes informaci z Ústřední vojenské nemocnice, že prezident není schopen vykonávat svou funkci, pozval do prezidentova nemocničního pokoje na jednání současného předsedu sněmovny Radka Vondráčka (ANO). Pražský hrad navíc dlouhodobě mlží o zdravotním stavu prezidenta.
Přebírání pravomocí prezidenta a pravidla voleb
„Celá situace, která tu vznikla, je neadekvátní a nepřijatelná aktivita kancléře Mynáře, proto by bylo nejlepší, kdyby okamžitě rezignoval,“ uvedl Babiš s tím, že kdyby na něj přešly některé prezidentovy pravomoci, kancléře by odvolal. Stejně by postupoval pravděpodobný budoucí premiér Petr Fiala (ODS). Ministr zahraničí Jakub Kulhánek zároveň vyzval prezidentova spolupracovníka Martina Nejedlého, aby vrátil diplomqtický pas.
Policie v úterý oznámila, že na základě informací Senátu prošetřuje podezření z trestných činů proti republice. Mezi ty patří vlastizrada s trestem až dvacet let vězení či sabotáž se sazbou až deset let za mřížemi. Policisté nechtěli upřesnit, zda vyšetřují jednu nebo více osob.
Babiš by ovšem Zemana pravomocí ještě nezbavoval. „Jeho role nastane až někdy v prosinci, kdy se ustanoví sněmovna, vláda podá demisi a potom je tady prostor řešit jeho zdravotní stav,“ uvedl. S tím však odborníci i někteří zákonodárci nesouhlasí. „Prezidentský úřad nespočívá jen v tom, že prezident občas podepíše nějakou listinu, ale i v tom, že vede jednání, zastupuje stát navenek, konverzuje s velvyslanci,“ upozornil Ondřej Preuss z Právnické fakulty Univerzity Karlovy.
Většinu prezidentských pravomocí by si mezi sebe rozdělili premiér a předseda sněmovny, částečně může do dění zasáhnout i předseda Senátu. Premiér Andrej Babiš, a to i v demisi, by byl vrchním velitelem ozbrojených sil, mohl by jmenovat velvyslance a soudce, dělat změny v Kanceláři prezidenta republiky i třeba zastavit trestní řízení. To vše do doby, než by předseda sněmovny jmenoval novou vládu. Předsedové obou komor budou mít také na starosti případné vyhlášení voleb.
Na nikoho ovšem nepřechází pravomoc jmenovat generály, nedá se tak očekávat, že by se pověřený ředitel Bezpečnostní informační služby Michal Koudelka, který je Zemanovi trnem v oku, dočkal jmenování.
Výběr prezidentských pravomocí, které mohou přejít na jiné činitele: Premiér
Předseda sněmovny
Předseda Senátu
Nikdo
Pramen Ústava ČR |