ČSSD, ANO a KDU se dohodly na návrhu koaliční smlouvy

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš (vlevo) a předseda ČSSD Bohuslav Sobotka.

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš (vlevo) a předseda ČSSD Bohuslav Sobotka. Zdroj: CTK

Sociální demokraté, hnutí ANO a lidovci dořešili sporné body programu a dohodli se na koaliční smlouvě. Dokument by mohli zástupci stran ve čtvrtek podepsat a v pátek zveřejnit. Po zhruba pětihodinovém nočním koaličním jednání to řekl předseda ČSSD Bohuslav Sobotka. Spory byly především v daních a zdravotnictví.

Koalice se nakonec shodla na zrušení poplatku za návštěvu ambulance a za recept, platit se bude za pohotovost. „A otevřeli jsme cestu k tomu, aby se znovu nezaváděly poplatky za pobyt v nemocnici,“ řekl Sobotka. Změny má vykompenzovat nová úhradová vyhláška.

U daní vznikne nově druhá snížená sazba DPH, ve které budou léky, knihy, dětské pleny a dětská výživa. „Budeme chtít, aby tyto položky, které jsou i jmenované ve smlouvě, byly zařazeny do pětiprocentní sazby DPH,“ poznamenal Sobotka. Přesná výše snížené DPH ale v koaliční smlouvě obsažena nebude.

Vyšší daně nebudou

Nemělo by se zvyšovat zdanění fyzických ani právnických osob, zůstává otevřená otázka sektorové daně, kterou by platila jen některá odvětví. Daně by se měly měnit nejdříve od roku 2015.

Součástí koaliční smlouvy by podle Sobotky mělo být také opatření, které zamezí zneužívání daňového systému u živnostníků, kteří dlouhodobě neplatí daně a pohybují se ve ztrátě. Koalice bude chtít podle Sobotky obnovit slevu na dani pro pracující důchodce a postupně zvyšovat minimální mzdu tak, aby se přiblížila 40 procentům průměrné mzdy v ČR.

Podle šéfa poslaneckého klubu ANO Jaroslava Faltýnka půjde koalice cestou úspor. „Děkuji kolegům, že se nám podařilo najít průnik diametrálně odlišných volebních programů,“ řekl novinářům Faltýnek. Sociální demokracie vedle vyšších daní pro právnické osoby navrhovala také zavést sektorovou daň. Faltýnek bez podrobností řekl, že tato záležitost je v koaliční smlouvě také řešena.

Místopředseda KDU-ČSL Marian Jurečka uvítal, že se podařilo do smlouvy prosadit snížení daňové zátěže pro rodiny, což byla lidovecká priorita.

Koaliční smlouva už ve čtvrtek

Podle Sobotky se jednání protáhlo do noci především proto, že ANO i lidovci přišli na jednání s mnohými návrhy na upřesnění. Znovu se zástupci koalice nad textem sejdou ve čtvrtek, aby dokument podepsali. „Budeme chtít, aby koaliční smlouvu podepsali nejen předsedové koaličních stran, ale aby svůj podpis připojili všichni koaliční poslanci,“ uvedl šéf ČSSD.

Až koaliční smlouvu odsouhlasí také orgány jednotlivých stran, začne koalice jednat o rozdělení resortů a obsazení ministerstev tak, aby mohl Sobotka do konce roku předložit prezidentovi návrh na jmenování vlády.

13 kroků, které chystá budoucí vláda (Zdroj: Lidové noviny)
1. Levnější léky i knihy - Všechny změny daní lze podle nich čekat nejdříve od 1. ledna 2015. Pak jich ale bude hojně. Budoucí koalice třeba chystá zavést tři sazby daně z přidané hodnoty. Do té nejnižší, jejíž hodnotu zatím strany neznají, spadnou léky, knihy, dětské pleny i nenahraditelná dětská výživa.
Koaliční smlouva bude těžkým čtením pro osoby samostatně výdělečně činné. Rodící se vládní koalice hodlá zredukovat výdajové paušály pro živnostníky, jinými slovy: zvýšit jim daně. Paušál totiž nahrazuje skutečné výdaje a živnostník ho odečítá od tržeb. Paušály jsou dnes ale poměrně vysoké a v řadě případů slouží jako snížení daní. Po započtení slev vychází řadě živnostníků daň nulová, či dokonce záporná (pokud mají děti) a státu nakonec platí „jen“ povinné zálohy na zdravotní a sociální pojištění. Pokud tedy koalice sazby paušálů sníží, řadě živnostníků se daně zvednou.
Kromě toho chce koalice zavést pro určité skupiny živnostníků minimální daň. Jde svým způsobem o návrat před rok 2007, kdy existoval minimální základ pro daň.
2. Konec penzijní reformy - Návrh koaliční smlouvy de facto znamená konec penzijní reformy, kterou prosadila vláda Petra Nečase (ODS). Větu „zastavíme vyvádění prostředků z průběžného důchodového pilíře“ nelze interpretovat jinak než jako plán na likvidaci možnosti spořit si v soukromém fondu část pojistného, které by člověk jinak poslal státní kase. Zmínka o sloučení II. a III. pilíře zase znamená, že lidé, kteří si začali na důchod spořit na úkor státních odvodů, o své peníze nepřijdou, ale budou je mít na účtu u penzijního fondu jako penzijní připojištění se státním příspěvkem. Kromě toho přichází i neurčitý příslib o nové penzijní reformě od roku 2017.
3. Menší pravomoce prezidenta - Vznikající vláda si při tvorbě koaliční smlouvy vzpomněla zřejmě na prezidenta Miloše Zemana, když představila několik návrhů, jak do budoucna pravomoci hlavy státu sesekat. V návaznosti na zavedení přímé volby prý je nutné jasně definovat pravomoci a role jednotlivých ústavních činitelů, aby byl zachován parlamentní charakter politického systému. Tato debata se vedla zejména letos v srpnu, kdy se rodila „odbornická“ vláda Jiřího Rusnoka. V jiné části koaliční smlouvy se zase hovoří o tom, že za zahraniční politiku je primárně zodpovědná vláda.
4. Zelená pro jadernou energii - Všechny tři partaje také podporují dostavbu jaderné elektrárny Temelín, i když předně chtějí prověřit výhodnost stavby pro ČR. Za stejně důležité považují zajištění provozu jaderné elektrárny Dukovany i po roce 2025. Možností je i eventuální dostavba nového bloku.
5. Obecné referendum - Součástí koaličního programu je návrh ústavního zákona o obecném referendu. Občané by měli disponovat možností vyvolat referendum o zásadních otázkách fungování státu (součástí programu je upozornění, že bude stanoven výčet otázek, o kterých nelze referendum konat). Vminulosti prosazovala tento nástroj ČSSD, před letošními volbami se nejhlasitějším bijcem za referendum stal Tomio Okamura a jeho Úsvit přímé demokracie. Po volbách Okamura oznámil, že podpoří jakoukoli vládu, která obecné referendum zavede. Že by si Sobotka připravoval záložní plán pro hlasování o důvěře vládě v Poslanecké sněmovně?
6. Revoluce ve zdravotnictví - Ve zdravotnictví slibuje koalice velké změny: ze špitálů se znovu stanou neziskovky a pojišťovny jim budou za péči platit úplně stejně. To doposud nebylo. Rozdíly v úhradách za operace byly i trojnásobné. Jestli se pravidlo dodržuje, bude snadné zkontrolovat. Všechny smlouvy zdravotních pojišťoven se totiž budou muset objevit na internetu. A navíc jednou provždy skončí takzvané zdravotnické řetězce, ve kterých mohou spadat pod vliv jedné finanční skupiny pojišťovna i nemocnice.
Příkladem je Česká průmyslová zdravotní pojišťovna a nemocnice Agel miliardáře Tomáše Chrenka. Podle koalice totiž vede podobné propojení ke střetu zájmů.
7. Častější finanční kontroly - Důraz se v dokumentu klade na posílení kontrolních složek a mechanismů, které by měly udeřit na utajené majitele akciových firem. Mělo by se například vědět, kdo stojí za firmami, které získávají veřejné zakázky. Významným aspektem této iniciativy má být nezávislost a vyšší výkonnost Finančního analytického útvaru (FAÚ) spadajícího nyní pod ministerstvo financí. Nová vláda zároveň zvažuje obnovení činnosti Finanční policie. Cíl je jasný: dohledat takzvaně poslední „občanku“ skrývající se za tajuplnými firmami typu Amun.re.
8. Služební zákon - Zní to neuvěřitelně, ale už od roku 2002 lze nalézt v českém právním řádu služební zákon, který však dodnes nevstoupil v účinnost. Mimochodem schvalovala ho vláda současného prezidenta Miloše Zemana. Aktivizaci zákona slibuje od té doby každá vláda. Podaří se uvést normu do praxe Sobotkovu kabinetu? Pro prezidenta je start zákona o státní službě podmínkou pro to, aby se Andrej Babiš mohl stát ministrem financí.
9. Zateplování budov - Jedním z prvních bodů návrhu smlouvy je příslib, že koalice bude investovat především do zateplování budov, retence vody v krajině, veřejné infrastruktury nebo sociálních a zdravotních služeb. Protože jde o miliardové zatížení rozpočtu, budou se škrtat provozní výdaje státu. Ten má ke stimulaci ekonomiky použít státní podniky a akciové společnosti.
10. Peníze ze státních firem - Největší příjem ze státem vlastněných či spoluvlastněných akciových společností má státní kasa jednoznačně z ČEZ. Ročně je to kolem patnácti miliard korun. Podobně je to u státních podniků, primárně Lesů ČR. Minulá vláda dokonce měnila zákon, aby tyto peníze mohly být použity. A v současnosti se tak už děje.
11. Průhlednější financování politických stran - Nekalé sponzorování politických stran bylo doposud jedním z opěrných bodů tuzemského klientelistického a korupčního systému. Nová vláda proto chce prosazovat vznik povinných transparentních účtů pro volební kampaně, které by zároveň měly mít finanční strop pro dary od fyzických a právnických firem.
12. Větší nezávislost žalobců - Přestože se v minulém volebním období Nečasův kabinet tituloval od začátku jako vláda boje proti korupci, důležitý zákon na posílení nezávislosti státních zástupců nedokázala schválit. Nová vláda vznik zákona o státním zastupitelství ve svém programu zmiňuje. Mělo by být pevně stanoveno funkční období pro vedoucí státní zástupce a omezena možnost jejich odvolání za přesně stanovené důvody.
13. Větší pravomoci NKÚ - Rozšíření pravomocí Nejvyššího kontrolního úřadu je jedním z dalších dlouholetých slibů, které se politikům zrovna nedaří splnit. Utvářející se koalice navrhuje rozšířit kontrolní pravomoci NKÚ ve vztahu k samosprávě, společnostem s majetkovou účastí státu, veřejnoprávním institucím – jako jsou například pojišťovny, veřejné výzkumné instituce, Česká televize, Český rozhlas, veřejné vysoké školy nebo Česká národní banka.