ČSSD by mohlo pomoci spojenectví se Zelenými, říká politolog Just | E15.cz

ČSSD by mohlo pomoci spojenectví se Zelenými, říká politolog Just

Nguyen Thuong Ly

Letošní krajské i senátní volby měly jasné poražené – sociální demokraty a komunisty. Obě levicové strany nyní potřebují najít nový směr a v případě komunistů i nového předsedu. Dosavadní lídr strany Vojtěch Filip totiž v pátek oznámil, že nebude post předsedy obhajovat. „Na relativně dobrém výsledku Martina Netolického v Pardubickém kraji se ukázalo, že ČSSD může uspět díky širšímu uskupení více stran,“ uvedl politolog Metropolitní univerzity v Praze Petr Just, který v rozhovoru pro deník E15 komentuje dění uvnitř levicových stran.

ČSSD a KSČM před sebou mají své sjezdy, kde by se mohlo proměnit vedení stran. Mají komunisté, potažmo sociální demokraté, vůbec někoho, kdo by dokázal nahradit dosavadní lídry?

Strany mají nějakou základnu, ze které mohou vybírat. Teď je otázka, jestli by případní nástupci dokázali proměnit vnímání stran tak, aby zastavili úbytek podpory, či v lepším případě pokles zvrátili. U komunistů je situace samozřejmě obtížná, protože je to strana postavená na voličích i členech, kteří spadají spíše do starší věkové skupiny. KSČM má tím pádem hodně omezený manévrovací prostor. Nabízela by se zde možnost oživení skrze někoho mladšího.

Hovoří se například o komunistické europoslankyni Kateřině Konečné.

Ano, ale není jisté, jak by to přijali stávající voliči KSČM. Kateřina Konečná by možná přitáhla některé nové voliče, ale je otázka, jestli by otevření směrem k mladší generaci bylo pro stávající voliče akceptovatelné. Řada dlouhodobých členů a voličů KSČM je hodně konzervativní a je zabetonována v komunistických pozicích. Také se samozřejmě nabízí reprezentanti skupiny, kteří by byli ještě pro větší utužení komunistických principů, jako třeba Josef Skála. Zde si myslím, že by to možná uklidnilo členskou základnu, ale nejsem si jistý, že by to vedlo k nějakému otevření strany a přilákání nových voličů.

Jaká je pozice šéfa sociálních demokratů Jana Hamáčka?

Tam se zdá, že Jan Hamáček i přes výsledek voleb žádný tlak na svoji pozici necítí. Vyjádřil se ve smyslu, že bude třeba vše zvážit, že přijímá svůj díl odpovědnosti za volby. Tak se ostatně vyjádřili i další členové předsednictva. Ale zatím jsem nezaznamenal, že by zaznělo zásadnější volání po změně toho, kdo je v čele. Nikdo se o post vyzyvatele Hamáčka ani nehlásí. Vypadá to, že ČSSD si je vědoma, že musí nějakou reflexi udělat, ale zatím to nevypadá, že by to mělo mít rovinu personální.

Dá se říci, že vnitrostranické křídlo odpůrců současného vedení představované Michalem Haškem a Jiřím Zimolou prakticky zmizelo?

Zimola je už mimo struktury ČSSD, Hašek se tam vrátil na pozici volebního manažera. To samozřejmě znamená, že i on je ve skupině těch, kteří by měli reflektovat výsledek voleb. Díl spoluzodpovědnosti by tak měl jít i na jeho hlavu.

Pokud komunisté změní předsedu a zásadně směr, může se stát, že začnou více torpédovat premiéra Andreje Babiše a jeho vládu, kterou dosud tolerovali?

Myslím si, že k destabilizaci vlády do konce funkčního období nedojde. Ve světle toho výsledku si ČSSD i KSČM uvědomují, že nějaký díl jejich propadu je spojený i s účastí na vládnutí. Na druhou stranu je to nutná daň, kterou platí každá strana, která je u vlády. Dělo se to tak i v minulosti, kdy se ve volbách, které probíhaly v mezidobí mezi sněmovními volbami, nedařilo vládním stranám. Nemyslím si, že by v důsledku těchto voleb sociální demokraté z vlády vystoupili, nebo že by komunisté vypověděli svoji podporu kabinetu.

Naopak obě strany budou chtít v příštím roce využít svých pozic. Na sněmovní volby musíme nahlížet jinak než na volby v mezidobí. Ve volbách do dolní komory je vyšší volební účast, více se zde prezentuje vládní politika, takže to levicovým stranám může spíše pomoci. Je to samozřejmě i otázka marketingu, jak se jim podaří vládní úspěchy prodat. Sociální demokraté v tomto za hnutím ANO dosud zaostávali. To je i důvod, proč se účast na vládě nepodepsala na volebních výsledcích ANO. Má mnohem lépe zvládnutý marketing, který je v podstatě permanentní a neomezuje se na období těsně před volbami.

Měly by se ČSSD či KSČM zkusit podobně jako opozice spojit s dalšími stranami, aby nevypadly za rok ze sněmovny?

Na relativně dobrém výsledku Martina Netolického v Pardubickém kraji se ukázalo, že ČSSD může uspět díky širšímu uskupení více stran. U krajských voleb se taková uskupení samozřejmě tvoří jednodušeji než u sněmovních, kde jako koalice musíte překonat vyšší kvórum. I to se dá ale řešit, například ustavením nějaké jednorázové volební strany nebo formace. Ukázalo se každopádně, že když se netříští síly, je větší potenciál uspět. Myslím si, že ČSSD má v tomto ohledu výhodnější pozici než KSČM, která má mnohem omezenější manévrovací prostor kvůli své ideologii a minulosti.

S kým by se mohli sociální demokraté spojit?

Sociální demokraté mohou spoléhat na nějaké úzké programové průniky, například se Stranou zelených. V západní Evropě je úzké provázání sociálně demokratických stran a stran zelených jednou z přirozených forem spolupráce. Jsem přesvědčen, že ČSSD dlouhodobě podceňovala potenciál spolupráce se Stranou zelených, dokonce ji v parlamentu brala kdysi jako konkurenci. Kladu si otázku, zda již tuto možnost nepromeškala, neboť se o Zelené ucházejí další strany. Jsou tu nicméně další subjekty, které mají regionální nebo generační charakter, a je to pro sociální demokraty jedna z reálných cest, jak svoji pozici uhájit.

Někteří politologové říkají, s trochou nadsázky, že ČSSD může leda vytvořit širokou předvolební koalici s hnutím ANO.

Také jsem to zaznamenal, nedíval jsem se ještě na rozvedení té argumentace. Je pravda, že jsou spolu v koalici, a ANO se hodně posouvá doleva a luxuje tu část voličstva, která dříve volila sociální demokraty. Na druhou stranu si nemyslím, že by ČSSD jako strana s dlouhou tradicí a značkou datující se do konce devatenáctého století chtěla tímto způsobem vstupovat do voleb. 

Hlavně si nejsem jist, jak by to přijali členové a voliči. Členská základna ČSSD je ve vztahu k ANO dost rozpolcená, bylo to vidět na vnitrostranickém referendu o vstupu do vlády s Andrejem Babišem. Je to vidět i na vyjádřeních poslanců či senátorů za ČSSD, mezi kterými jsou výrazní odpůrci spolupráce s ANO. Mohlo by dojít k rozpolcení strany, odchodu významných postav sociální demokracie i odlivu některých voličů. 

Oběma levicovým stranám se nedaří ani v Senátu. Je to tím, že negenerují zajímavé osobnosti, nebo tím jen voliči „vyvažují“ obsazení dolní komory?

Senát byl vždy považován za vyvažující komoru. V době, kdy byly u moci vlády vedené ODS, sociální demokraté dominovali v Senátu. Je vidět, že ČSSD měla své osobnosti a mohla se vymezovat vůči tehdejší vládě. Když byli u vlády sociální demokraté, tak jednu dobu měla většinu v horní komoře naopak ODS. V době opoziční smlouvy se zase dařilo Čtyřkoalici. 

A to je důvod, proč se hnutí ANO nedaří dobýt Senát?

Hnutí ANO od doby, kdy vstoupilo do politiky, bylo vždy u moci, což je důvod slabšího výsledku hnutí ve všech dosavadních kláních o Senát. Není však pravda, že by se voliči vždy spojili proti kandidátovi ANO ve druhém kole, čímž v minulosti argumentoval Andrej Babiš. 

Jeden z hlavních problémů je, že ve druhém kole nepřijdou kandidátům ani všichni jejich voliči z kola prvního. V minulých volbách v roce 2018 do druhého kola postoupilo celkem 50 kandidátů, 42 z nich ale nedostalo ve druhém kole ani tolik hlasů, kolik dostali v kole prvním. Takže nějaké teze o tom, že se všichni spojují proti kandidátovi ANO, lze matematicky velmi jednoduše vyvrátit.

ČSSD ztratila svůj senátorský klub. Co to pro stranu znamená?

Má to finanční dopady. Teď nemyslím jen peníze za mandát senátora, ale stát jim nebude proplácet činnost klubu, tajemnici, sekretářku. V Senátu budou v podstatě působit jako nezařazení, každý sám za sebe se svým vlastním asistentem. Přijdou o zázemí klubu.

 

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!