Pokud by volby proběhly odděleně, předpokládané výdaje úřadu by nepřevýšily částku 150 milionů korun. V případě souběhu obou voleb by to bylo maximálně o pět desítek milionů méně, ušetřilo by se zejména na externě nakupovaných službách a osobních výdajích. Ritschelová zdůraznila, že tyto propočty se týkají výhradně ČSÚ. Další náklady například na tisk volebních lístků vynaloží ministerstvo vnitra.
Členové EU se nedávno dohodli na posunutí termínu pro eurovolby z konce června 2014 už na 22. až 25. května (čtvrtek až neděle). Dolní komoře parlamentu zanikne mandát ve čtvrtek 29. května a podle ústavy se volby „konají ve lhůtě počínající třicátým dnem před uplynutím volebního období“.
Podle šéfky ČSÚ se spojení voleb nemusí obejít bez problémů. Konkrétně jde třeba o riziko zvýšeného počtu neplatných hlasů. Ritschelová by proto přivítala úpravu některých zákonů.
Kvůli zjednodušení a úsporám začala spojení voleb jako první prosazovat ČSSD. Prezident Miloš Zeman už řekl, že obě hlasování vyhlásí ve stejném termínu. Vedle ekonomického hlediska je podle něj hlavním důvodem očekávaná vyšší volební účast. Samozřejmě bude záležet na tom, zda lidé nebudou muset volit dříve kvůli předčasnému pádu Nečasova kabinetu.
Přestože i spojeným volbám budou podle politologů dominovat domácí témata a stanou se především tradičním soubojem pravice a levice, šanci na vstupenku do sněmovny mohou dostat menší subjekty těžící z protievropských nálad. O comeback by se tak mohl pokusit například exprezident Václav Klaus jako možný lídr euroskeptické strany.
