Nejvyšší daně z příjmu fyzických osob jsou ve Skandinávii. Na druhém místě za Švédskem figuruje Dánsko se sazbou daně 55,4 procenta. Právě v těchto skandinávských státech jsou ale také jedny z nejvyšších platů v EU. Navíc Švédsko je také známo jako země s velmi rozvinutým sociálním systémem, v němž je například široká podpora rodičů s dětmi a rozsáhlá podpora zaměstnávání.
Statistici navíc pro své údaje o daních ve Skandinávii využili nejvyšší možnou sazbu, která se může výrazně lišit jiných sazeb v rámci progresivního zdanění.
Vysoká daň z příjmu je také v Belgii (53,7 %), Nizozemsku a Španělsku (obě země 52 %), Rakousku a Velké Británii (50 %). Nejnižší je hned po Bulharsku v Česku a Litvě, kde je sazba 15 procent. Nízké je zdanění příjmů osob i v Rumunsku (16 %) a na Slovensku (19 %).
Výše daní v rámci EU
Výše daní v rámci EU|
Velké rozdíly jsou i u DPH, společným trendem je její růst
Podobné rozdíly jako u daní z příjmů jsou i u daně z přidané hodnoty. Společný je ale trend - vlády velké řádky unijních zemí přistoupily ve snaze ozdravit veřejné finance často právě ke zvýšení této nepřímé daně. To se projevilo tím, že průměrná DPH v Evropské unii v posledních letech výrazně narostla. Zatímco v roce 2000 v průměru dosahovala 19,2 procenta, tak letos to je 21 procent.
A jak se liší DPH podle zemí? Například v Lucembursku letos průměrná standardní DPH činí 15 procent, zatímco v Maďarsku je to 27 procent a v Dánsku a ve Švédsku 25 procent. V Česku je to 20 procent, což je mírně pod průměrem EU (21 procent).
Zdanění firem letos po dlouhém pozvolném poklesu mírně vzrostlo. Nejvyšší sazbu mají právnické osoby ve Francii (36,1 %), Maltě (35 %) a Belgii (34 %), nejnižší naopak v Bulharsku a na Kypru (10 %) a v Irsku (12,5 %). V Česku jsou příjmy firem zdaněny 19procentní sazbou, což je pod průměrem EU (23,5 %).
Výrazně se v EU liší i příjmy zemí z daní v poměru k hrubému domácímu produktu. V roce 2010 podle dnešních dat statistiků poměr daňové příjmy v Litvě dosahovaly 27,1 procenta tamního HDP, zatímco v Dánsku to bylo 47,6 procenta HDP. V ČR to bylo 33,8 procenta, což je méně než unijní průměr, který dosahoval 38,4 procenta.