Desítky miliard ročně chtějí strany ušetřit nebo vybrat od bank

Ministryně financí Alena Schillerová

Ministryně financí Alena Schillerová Zdroj: E15 Michaela Szkanderová

Ministerstvo financí
Ministerstvo financí
Ministerstvo financí
Ministryně financí Alena Schillerová
Ministryně financí Alena Schillerová
9
Fotogalerie

Rychle rostoucí zadlužení Česka, které by splácely nastupující generace daňových poplatníků, začíná rezonovat ve volebních kampaních. S výjimkou ČSSD a komunistů chtějí ušetřit desítky miliard korun ročně všichni hráči, kterým průzkumy přisuzují zisk poslaneckých mandátů. Recept na ozdravení veřejných financí zatím nenabídlo hnutí Přísaha.

„Moje konsolidace počítá se 40 až 45 miliardami ročně. Větší škrty by zadusily ekonomiku a přivedly zemi do recese,“ řekla šéfka státní pokladny Alena Schillerová, která vede kandidátku ANO v Jihomoravském kraji. Ve své současné funkci by ráda pokračovala i po volbách.

Schillerová plánuje snižovat zadlužení také dalším zvyšováním spotřebních daní z tabáku a alkoholu, zdaněním globálních firem, jako je Google nebo Facebook, a zrušením různých daňových výjimek.

Vládní ČSSD ani komunisté o úsporách nehovoří. Socialisté by se zaměřili na banky, lidi s nejvyššími příjmy a také by redukovali daňové výjimky. Posílení příjmů odhadují na 100 až 150 miliard.

„Pokud se sociální demokracie hlásí k progresivnímu zdanění a k větší míře přerozdělování, není to cesta k ubití ekonomiky,“ uvedl místopředseda strany Roman Onderka. „Progresivní zdanění má Švédsko a celá Skandinávie, Německo, Velká Británie či Spojené státy. V podstatě jsou to všechny bohaté země. Naopak rovnou daň má Rusko,“ dodal.

Zcela opačný plán nabízí Spolu tvořené ODS, lidovci a TOP 09. Ekonomický expert občanských demokratů Jan Skopeček by škrtal provozní výdaje státu nebo národní dotace velkým firmám. Uskupení má v programu zeštíhlení počtu úředníků o 13 procent. Celkové úspory odhaduje na 90 až 120 miliard korun.

„Po rozpočtovém armagedonu současné vlády se v udržitelnosti veřejných financí posuneme na konec evropské osmadvacítky,“ míní Skopeček. Obecně je proti zvyšování daní, protože by to podle něj ohrozilo růst ekonomiky.

Spolu připouští růst pouze některých spotřebních daní a chce odstřihnout podnikatele z daňových rájů od veřejných peněz. Vedle toho hodlá ulevit zaměstnavatelům snížením sociálních odvodů za zaměstnance o dva procentní body.

Soubor konsolidačních opatření nabízejí Piráti se Starosty a nezávislými. Desítky miliard korun by ušetřili na provozu státu pomocí digitalizace či zefektivněním veřejných zakázek. Uskupení chce zároveň zlepšit výběr daní, rušit daňové výjimky a více zdanit těžbu nerostných surovin nebo komerční nemovitosti na orné půdě.

„Ve výsledku by schodek rozpočtu klesl na konci volebního období v roce 2025 až k deseti miliardám korun,“ uvedl kandidát STAN na ministra financí Věslav Michalik s tím, že klíčové jsou investice na podporu ekonomického růstu.

„Každých dodatečně investovaných 100 miliard korun přinese jeden procentní bod růstu HDP navíc k očekávaném reálnému růstu na průměrné úrovni 2,6 procenta ročně,“ podotkl Michalik.

Vláda Andreje Babiše loni prosadila schodek státního rozpočtu ve výši 500 miliard korun, nakonec utratila 370 miliard. Letošní deficit v únoru zvýšila také na rovný půlbilion, na příští rok pak navrhuje schodek 390 miliard.

Pokud příští kabinet nezlevní provoz státu a zároveň neposílí příjmy, hrozí už v roce 2024 náraz na dluhovou brzdu, varuje Národní rozpočtová rada. Limit je stanoven na 55 procent HDP. Konsolidační scénář ministryně Schillerové předpokládá, že zadlužení by za tři roky dosáhlo 52,8 procenta HDP.

O kolik by strany posílily veřejné finance

  • ANO

40 až 45 miliard korun ročně pomocí opatření ve výdajích i příjmech, například zeštíhlením státní správy až o deset procent a zároveň dalším růstem odvodů z tabáku a alkoholu

  • ČSSD

100 až 150 miliard vyšším zdaněním bank, progresivním zdaněním firem a bohatých lidí a také zrušením některých daňových výjimek

  • Piráti a STAN

Desítky miliard fixací běžných výdajů státu po dobu tří let s výjimkou zákonem valorizovaných položek, jako jsou například důchody

  • Spolu

90 až 120 miliard úsporami ve státní správě a seškrtáním národních dotací pro velké firmy, příjmy by pak posílila podpora podnikání

  • SPD

Chce prosadit ústavní dluhovou brzdu a ušetřit na sociálních dávkách omezením podpory občanů, kteří nechtějí pracovat

  • Trikolóra, Svobodní a Soukromníci

Desítky miliard snížením počtu úředníků o 30 procent a s výjimkou zemědělství zrušením národních dotací pro soukromý sektor

Pramen: Volební programy stran