Lidstvu se dosud navzdory některým pokusům nepodařilo vzkřísit otisk člověka prostřednictvím moderních technologií, ale stopy zanechané v internetovém světě jsou tomu velmi blízko. Člověk může mít pod kontrolou i tento svůj odkaz, musí se na to ale připravit. Možnosti už existují.
Nejlépe sestavená pravidla, co se má stát po smrti s účtem uživatele, má z existujících sociálních sítí Facebook. Každý, kdo používá největší sociální síť světa, si může zvolit, zda se po jeho úmrtí účet navždy smaže, nebo takzvaně zvěční a bude o něj pečovat určený „dědic“. V takovém případě profil stále existuje včetně fotografií a dalších příspěvků, ale jeho funkce jsou omezeny. Není ovšem známo, jak rozšířené je povědomí o této funkci ani kolik lidí ji skutečně využívá.
Pohřeb na internetu
Zkušenost s digitálním odkazem zesnulého otce má Jiří Bulan. „Táta aktivně používal sociální sítě. Především Facebook pro spojení s celou rodinou, přáteli, bývalými kolegy i se spolužáky. Když zemřel, rozhodl jsem se o jeho smrti informovat právě touto cestou,“ vypráví Bulan. Jeho otec si sociální sítě pro případ smrti nepřipravil, zůstal ovšem přihlášen na svém notebooku. „Pokud by počítač – byť po jeho smrti můj – skončil v pozůstalosti a procházel dědickým řízením, stejně jako se to stalo s mobilním telefonem, nemohli bychom doteď udělat nic,“ myslí si.
Bulanův otec zemřel v době jarní covidové vlny, kdy stále platily restrikce, které omezovaly osobní kontakt. Proto se jeho syn rozhodl, že i poslední rozloučení Jiřího Bulana staršího proběhne zčásti v on-line prostředí. „Rozhodli jsme se odvysílat poslední rozloučení přímo na sociální síti. Připsali jsme to rovnou i na smuteční oznámení. Požádali jsme přátele a kamarády, aby nechodili a podívali se on-line,“ popisuje Bulan, který se svou sestrou předtočil i smuteční řeč.
Chcete si přečíst celý článek z posledního magazínu?
Objednejte si Magazín E15: Jak dosáhnout nesmrtelnosti
Díky tomu měla rodina digitální odkaz zesnulého pod kontrolou. Sám Jiří Bulan mladší prostřednictvím sociálních sítí informoval o smrti otce a využil internet k tomu, aby se o zprávě dozvědělo co nejvíce lidí, kteří s ním za jeho života přišli do styku. Možná i díky tomu proběhla pieta bez potíží, spekulací i negativních reakcí. „Bezprostřední projevy soustrasti na mém Twitteru nebo Facebooku byly nevídané,“ vzpomíná Bulan.
Ozvěny života
Smutnou zkušeností si prošel také Lukáš Grygar, jehož manželka Jana zemřela před několika lety při neštěstí v zahraničí. Zesnulá byla veřejně známou osobností, působila jako hudební novinářka a později promotérka, a zpráva o jejím úmrtí se proto objevila i na některých zpravodajských serverech. Grygara překvapilo, že lidé pro truchlení využívali své profily, a na ten její přibylo jen minimum vzkazů.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
