Dnes se rozhodne: úsporný rozpočet, nebo volby

Petr Nečas

Petr Nečas Zdroj: CTK/Michal Dolezal

Napjatá atmosféra ve vládní koalici se sice na konci minulého týdne lehce zklidnila, přesto to neznamená, že dnešní jednání špiček koalice bude hladké. Naopak. Ekonomičtí mistři, kteří o rozpočtových úsporách jednali zhruba měsíc, dokázali dohodnout ekonomické zásahy, jež v příjmech a výdajích státních financí představují asi pětadvacet miliard korun.

Vláda přitom potřebuje dát dohromady minimálně třiačtyřicet miliard. Což znamená, že většina z patnácti opatření, jež připravilo ministerstvo financí a mají podporu premiéra Petra Nečase (ODS), dojednána není.

ODS a TOP 09 jejich schválením podmiňují další existenci kabinetu. „Klíčové je, aby se zrodila shoda nad státními rozpočty pro roky 2013 a 2014. Deficit musí klesnout pod tři procenta HDP. Žádná restrukturalizace vlády, žádné přepisování programového prohlášení vlády. Nic takového nebudu jako premiér realizovat,“ říká Nečas.

Čtěte také:

Kalousek si umí představit koalici s ČSSD, ale raději by udržel tu současnou

Sobotka: Pravici nejde o volby, ale o daně a rozpočet

Vedení Věcí veřejných bude ladit postoj k jednání o budoucnosti vládní koalice dnes ráno na zasedání stranické výkonné rady. Mimo jiné se také musí rozhodnout, zda po ODS a TOP 09 budou vyjednávači požadovat závazný slib, že vláda kromě rozpočtových opatření bude řešit i situaci na státních zastupitelstvích a v Lesích ČR, či rozšíření pravomocí Nejvyššího kontrolního úřadu. Nečas ovšem v minulém týdnu opakovaně prohlásil, že je ochoten diskutovat výhradně o záležitostech týkajících se rozpočtů na další dva roky.

Dohodnuty by měly být definitivně, aby je tuto středu mohl schválit kabinet. Pokud se to nepodaří, je premiér a předseda ODS rozhodnut vyvolat předčasné volby. Možnost dohody odhaduje Nečas padesát na padesát. Poslanecký a senátorský klub ODS budou o politické situaci jednat rovněž ještě předtím, než se sejdou lídři koalice.

O možnosti vyvolat předčasné volby už Nečas hovořil se šéfem opoziční ČSSD Bohuslavem Sobotkou, sociální demokraté stejně jako komunisté by s jejich konáním v červnu souhlasili. Nebránil by jim ani prezident Václav Klaus. Místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek dokonce prohlásil, že po předčasných volbách by si dokázal představit společné vládnutí s ČSSD. Sobotka však takovou variantu odmítl.

O čem se bude jednatO čem se bude jednat|e15

Ve hře jsou restituce i vyšší příjmy malých obcí

Možný pád vlády a rychlé předčasné volby by pohřbily některé pro současnou koalici klíčové normy, především církevní restituce. Zejména pro TOP 09 je také velmi důležitá změna rozpočtového určení daní, o níž měla nejpozději do začátku prázdnin rozhodnout Poslanecká sněmovna. S předlohou pojí svou další politickou kariéru šéf hnutí Starostové a předseda poslanců druhé nejsilnější vládní strany Petr Gazdík. „Pro nás je to naprosto kardinální otázka,“ konstatoval.

ČSSD, která má nyní nejvyšší preference, už plánuje buď úplné zrušení některých návrhů, anebo jejich výrazné „osekání“. U restitucí by socialisté vypustili peněžitou náhradu. Ta má podle koaličního zákona v příštích 30 letech dosáhnout 59 miliard korun, zároveň by stát přestal církve financovat. Vedle toho opozice zpochybňuje i objem komunisty zabaveného majetku, který se má vracet. ČSSD by tento objem dohodnutý kabinetem Petra Nečase se 17 církvemi a náboženskými společnostmi snížila o polovinu.

Nečas míní, že církve by se v takovém případě domohly svých nároků soudně, navíc by stát platil náklady na vleklé spory. „U soudů, když ne našich, tak mezinárodních, by církve s pravděpodobností hraničící s jistotou získaly většinu majetku zpět,“ řekl.

U převodu miliardových daňových výnosů z rozpočtů čtyř největších měst na malé obce je situace složitější. Představy sociálních a občanských demokratů jsou v tomto případě podobné. Návrh z dílny TOP 09 by tedy i při zachování současné vlády doznal změn. „Jednáme jak s koalicí, tak s opozicí, snažíme se najít kompromisní variantu,“ snaží se už delší dobu uklidňovat starosty Gazdík.

Pokud Nečasův kabinet skončí, bude ohroženo schválení dalších desítek zákonů, které už jsou v různých fázích projednávání ve sněmovně. Například jde o zpřísnění postihu exekutorů nebo rozšíření pravomoci NKÚ kontrolovat krajské a obecní firmy. Přijaty by mohly být jen normy, které mají podporu ČSSD. Vzhledem k tomu, že strana ovládá Senát, sněmovna by po svém rozpuštění nemohla veta či úpravy horní komory parlamentu přehlasovat.
Jediný návrh, který má schválení jisté, je takzvaný prováděcí zákon o přímé volbě prezidenta.