Do Česka poprvé dorazí čínský prezident. Na Zemanovo pozvání

Prezident Miloš Zeman se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem

Prezident Miloš Zeman se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem Zdroj: ctk

Český prezident Miloš Zeman se v Pekingu sešel se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem. Zeman pozval čínského vůdce na návštěvu České republiky v příštím roce a ten jeho nabídku přijal. Nejvyšší představitel druhé největší ekonomiky světa by se tak měl stát prvním čínským prezidentem, který Česko navštíví.

Zeman na schůzce připomněl, že od jeho loňské říjnové cesty do Číny se podařilo realizovat některé dohody, konkrétně zmínil otevření pobočky Bank of China v Praze a zavedení letecké linky Peking - Praha. Zahájení jejího provozu se plánuje na 23. září.

Další významné smlouvy mezi českou a čínskou stranou mají být uzavřeny během stávající návštěvy. Obsah smluv, které završí některé investiční akce, ale český prezident zveřejní až v sobotu v Šanghaji, kam z čínské metropole odletí.

Na setkání s čínským prezidentem vzal Zeman i držitele Zlatého míče Pavla Nedvěda, který chce založit v Číně fotbalovou školu. Přítomen byl také šéf fotbalového svazu Miroslav Pelta.

Na tiskové konferenci s českými novináři se Zeman vrátil také ke čtvrtečním oslavám 70. výročí konce druhé světové války v Asii. Prohlásil, že pokud ho paměť neklame, tak na vojenské přehlídce byl vůbec poprvé v životě.

Přehlídky v Moskvě u příležitosti tamních oslav konce války se prý nezúčastnil, protože byly obavy, že se jí zúčastní síly, které loni obsazovaly poloostrov Krym. V Číně podle Zemana nic takového nehrozilo. Čína neobsadila v poslední době žádné území, které by k ní následně bylo připojeno, řekl český prezident.

Na čínské přehlídce prezidenta zaujalo, že byla předvedena také bezpilotní letadla. Uvedl, že by chtěl, aby protiteroristické jednotky, jejichž zřízení chce prosadit v Radě bezpečnosti OSN, byly takovými letouny - ať už pozorovacími nebo bojovými - vybaveny.

Zeman by měl rozvíjet vztahy i se západními státy, zní z pravice

Prezident Miloš Zeman by měl rozvíjet vztahy i se západními zeměmi, zní z pravicové opozice v reakci na jeho pozvání čínského prezidenta Si Ťin-pchinga do Česka. Opoziční KSČM vnímá pozvání jako diplomatický krok. Zeman je nyní v Číně na několikadenní návštěvě, zúčastnil se tam mimo jiné vojenské přehlídky k výročí konce druhé světové války v Tichomoří.

„Zvát hlavy států je jedním z úkonů prezidenta. Byl bych velmi rád, kdyby sem mnohem častěji jezdili státníci ze západních demokratických zemí, takto to vypadá poněkud nevyváženě,“ řekl místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek.

Předsedovi ODS Petrovi Fialovi nevadí, že Zeman rozvíjí obchodní vztahy s Čínou. „Vadí mi, že se v Pekingu účastní vojenské přehlídky, která jako by z oka vypadla těm, které známe z komunismu,“ řekl. Fiala podotkl, že Zeman jezdí na východ rád. „Měl by ale intenzivně rozvíjet naše vztahy se západními demokratickými zeměmi,“ zdůraznil předseda občanských demokratů.

„Já to beru zatím jako diplomatický krok našeho prezidenta, že na oplátku pozval svůj čínský protějšek do Prahy,“ řekl místopředseda KSČM Jiří Dolejš.

Další z místopředsedů TOP 09 Marek Ženíšek by Zemanovi cestu do Číny nevyčítal, kdyby jezdil i do jiných zemí. „Tam naši hlavu státu ale nikdo nezve, takže ani on nemůže zvát je. Nezbývá mu tedy nic jiného, než aby prožíval zážitky pospolitosti s prezidenty Si Ťin-Pchingem a (ruským prezidentem Vladimirem) Putinem,“ uvedl. Také s Putinem se Zeman v Číně setkal.

Ženíšek pochybuje o tom, že takové cesty českému průmyslu nějak pomůžou. „Přestože jsou mu (Zemanovi) na pomoc povoláni i takové kalibry, jakými jsou (pohádková postava) Krteček či (fotbalista Pavel) Nedvěd,“ dodal.

Zeman již navštívil sousedy, země EU, Rusko i řadu asijských zemí
Prezident Miloš Zeman během první poloviny svého mandátu podnikl řadu zahraničních cest, kromě tradičních návštěv sousedních zemí a zemí EU jeho cesty často mířily do Asie a zaměřují se na podporu českých ekonomických zájmů.
První oficiální návštěvu v prezidentské funkci vykonal Zeman ve dnech 4. a 5. dubna 2013 na Slovensku. Ještě v dubnu téhož roku navštívil Rakousko, v květnu Polsko a cesty po sousedních zemích zakončil v červnu 2013 v Německu.
Jako první mimoevropskou zemi Zeman navštívil v říjnu 2013 Izrael. V témže měsíci podnikl pracovní cestu na Ukrajinu.
V roce 2013 byl Zeman například také na oslavách vstupu Chorvatska do EU, na setkání středoevropských prezidentů na Slovensku a navštívil instituce EU a NATO v Bruselu.
V první polovině roku 2014 prezident vykonal oficiální návštěvy v Srbsku, Slovinsku, Rumunsku a Moldavsku, dále například zavítal do ruského Soči na zahájení zimní olympiády a do Afghánistánu na návštěvu českých vojáků.
V druhé polovině roku 2014 vykonal Zeman v září státní návštěvu Francie a dvě cesty do Asie - v říjnu oficiální návštěvu Číny, v listopadu Kazachstánu a Tádžikistánu. Krom toho byl například na summitu NATO ve Walesu či na evropsko-asijském summitu ASEM v italském Miláně.
Zeman se v roce 2014 vydal také dvakrát do Polska (oslavy 25. let od prvních svobodných voleb a setkání hlav států visegrádské čtyřky a dalších zemí), na Slovensko (oslavy 70. výročí zahájení Slovenského národního povstání) a do Německa (oslavy 25. výročí pádu komunistického režimu v NDR). Rozruch vzbudila jeho cesta na řecký ostrov Rhodos na konferenci Dialog civilizací, kterou pořádal blízký spolupracovník ruského prezidenta Putina Vladimir Jakunin, jehož jméno přitom bylo na sankčním seznamu USA, který vznikl po anexi Krymu Ruskem.
Letos Zeman již vykonal oficiální návštěvy Jordánska a Spojených arabských emirátů a také audienci u papeže Františka ve Vatikánu.
V souvislosti s oslavami 70. výročí konce II. světové války navštívil v květu Rusko a v současnosti pobývá v Číně. Především cesta do Ruska vyvolala řadu polemik kvůli Zemanově zvažované účasti na vojenské přehlídce, kterou většina hlav spojeneckých zemí bojkotovala kvůli ruské anexi Krymu a podpoře ukrajinských separatistů. Zeman se přehlídky nakonec nezúčastnil.
Letos v březnu Zeman ve funkci prezidenta také poprvé vycestoval do USA, avšak oficiální cestu do této spojenecké země ještě nepodnikl. Ve Washingtonu vystoupil jako hlavní řečník na konferenci Americko-izraelském výboru pro veřejné záležitosti.