Do Česka se nahlásili kontroloři kvůli praní špinavých peněz. Země může zamířit do šedé zóny
Do Česka se chystají evropští kontroloři, aby provedli velký test, jak je země odolná proti praní špinavých peněz. Výbor expertů známý jako MONEYVAL dorazí až za několik měsíců, už nyní však začaly velmi podrobné přípravy, aby Česko obstálo. Ve světle kauzy Motol, kde panuje silné podezření na praní špinavých peněz, a faktu, že Fialova vláda nestihne schválit nový zákon umožňující jednoduše zabavit podezřelý majetek, má Česko nejistou pozici.
Nejde jen o teoretickou výhrůžku. Experti dali po poslední pravidelné kontrole Česku za domácí úkol, aby napravilo několik palčivých bodů. Na tříbarevné stupnici jsou vyznačeny tmavě červeně. Pak už následuje šedá zóna.
Na šedém seznamu figurují země, jako je například Bulharsko, a protože už nejsou z hlediska praní špinavých peněz a financování terorismu spolehlivé, mají například administrativně komplikovanější převod zahraničních plateb. Pro tuzemský byznys, už tak zatížený byrokracií a vysokými administrativními náklady, by nebyl pád do téhle zóny dobrou zprávou.
Navíc Česko by nepůsobilo vůči zahraničním investorům navenek spolehlivě a status země v šedé zóně by je kvůli omezením odlákal jinam. Extrémně citlivé jsou na téma zejména korespondenční banky pro zahraniční platební styk, které realizují platby v různých měnách. Konkrétní dopad by byl například na bankovní styk mezi Českou republikou a Spojenými státy, přičemž některým sektorům, typicky obrannému průmyslu, by hrozilo i úplné odstřižení.
Při hodnocení v roce 2018 (probíhá pravidelně vždy jednou za šest let) bylo Česko hodnoceno nepříliš lichotivě jako „částečně vyhovující“ a v důsledku toho bylo zařazeno do zesíleného následného hodnocení. „V rámci toho došlo k nápravě velké části doporučení. K prosinci 2023 tedy zůstalo v režimu „částečně vyhovující“ jen pět doporučení, z nichž byla většina vyřešena novelou AML zákona,“ říká mluvčí ministerstva financí Stefan Fous. Nedostatečné hodnocení tedy přetrvává u doporučení týkajícího se statistiky, nicméně i to je podle ministerstva v řešení.
Insideři nicméně popisují náladu před kontrolou poněkud opatrněji. „Nálada v přípravných skupinách je poměrně nervózní. Výsledek bude znám za rok, což už bude po volbách, ale žádná vláda nemá zájem na tom spadnout do šedé zóny. A kauzy z poslední doby nám nenahrávají,“ říká pod podmínkou anonymity jeden z členů komisí, jejichž úkolem je připravit se na argumentaci před evropskými experty.
Aktuálně se začali scházet představitelé státu, například ministerstev spravedlnosti, financí, České národní banky nebo Finančně analytického úřadu, se zástupci soukromého byznysu a asociací, aby si vyjasnili, co Česko proti praní špinavých peněz dělá a co by mohlo ještě zlepšit.
Výsledkem budou podklady, kterými budou čeští zástupci argumentovat a odpovídat při grilování před evropskými zástupci. Finální verdikt pak zveřejní v dubnu roku 2026. „Osobně věřím, že touto kontrolou projdeme úspěšně. Za nás jako za sektor ovšem některé nedostatky vnímám. Je to například nedostatek odborníků, kteří mají v bankách, pojišťovnách, platebních institucích či v úřadech posuzovat podezřelé platby. Jsou to takzvaní AML officeři. To je věc, která se musí zlepšit, jak jejich počet, tak odbornost,“ říká za Českou fintech asociaci Matěj Novák.
Kontroloři mají seznam zhruba čtyřiceti témat, která jsou podle nich důležitá proti praní špinavých peněz a financování terorismu. Z nich je šest klíčových, označují je jako „big six“. Patří mezi ně například trestný čin praní špinavých peněz nebo trestný čin financování terorismu, tedy jejich dobrá definice či vymahatelnost. Tady přichází odpovědnost rezortu spravedlnosti, protože Česku trvá dlouho dotáhnout důležité kauzy do konce.
Mít jakýkoliv z těchto bodů na nejhorším stupni posílá Česko nemilosrdně na šedý seznam. Podle poslední kontroly Česko kulhalo například v mezinárodní spolupráci, expertům vadilo i rozvětvené propojování právnických osob v zemi. Společně s Českem letos prochází kontrolou Albánie, Arménie a Slovinsko.
Vedle korupční kauzy Motol, kde panuje podezření na praní špinavých peněz, situaci Česku také komplikuje fakt, že nedotáhne do konce zákon umožňující odčerpat, tedy jednoduše zabavit podezřelý majetek. Zprávy Národní centrály proti organizovanému zločinu přitom říkají, že jen v letech 2020 a 2021 Českem proteklo asi 100 miliard korun špinavých peněz. „Lhůty stanovené legislativními pravidly vlády a jednacím řádem Poslanecké sněmovny vylučují, aby návrh byl přijat ještě touto Poslaneckou sněmovnou,“ přiznával před časem mluvčí ministerstva spravedlnosti Michal Pleskot. Zákon měl být přitom předložen na konci roku 2024.
