Soud dal Dohnalovi za pravdu, že ministr spravedlnosti nemá pravomoc odvolat generálního ředitele Vězeňské služby na základě své volné úvahy, ale může tak učinit výhradně z důvodů vyjmenovaných v zákoně o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů. Argumenty uváděné ministerstvem pro Dohnalovo odvolání se však s těmito důvody míjejí, píše se v odůvodnění rozsudku.
Soud podle mluvčí Markéty Puci rozhodoval v neveřejném zasedání. Ministr spravedlnosti by také podle rozsudku, který má ČTK k dispozici, měl zaplatit Dohnalovi přes 15 tisíc korun jako náklady za soudní řízení. Rozsudek je pravomocný. Lze proti němu podat pouze kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu, která nemá odkladný účinek.
„Musím si rozmyslet, zda tu kasační stížnost budu, nebo nebudu podávat, to bude záležet na možné síle mé argumentace v té kasační stížnosti,“ reagoval na tiskové konferenci Pelikán. Nyní je rád, že soud dal k věci jasné stanovisko, uvedl.
Dohnal se určitě vrátí
Podle ministra nehrozí, že by ve funkci šéfa Vězeňské služby byli dva lidé, jak tomu bylo v minulosti u policie. V takových případech podle něj zrušením rozhodnutí o odvolání zaniká funkce toho později jmenovaného ředitele. S Dohnalem a zřejmě i Ondráčkem se chce ministr sejít v pondělí. „Já se určitě chci zpátky ujmout své právoplatné pozice generálního ředitele, ale o dalším mém působení budeme s panem ministrem diskutovat,“ řekl Dohnal v České televizi.
Na oficiální vyjádření od ministerstva zatím čeká Ondrášek, který bude muset funkci opustit. „Očekává, že bude jednat s ministrem spravedlnosti,“ tlumočil jeho stanovisko mluvčí Vězeňské služby Robert Káčer. Ondrášek se s Pelikánem nedávno dostal do sporu kvůli rozhodnutí zřídit dvě zásahové eskortní jednotky Vězeňské služby, což u ministra vzbudilo nevoli.
Podle Pelikána je teď prakticky jedinou cestou k odvolání Dohnala zahájení kárného řízení. Kdyby skončilo určitým typem sankce, tak pak by to podle něj dávalo důvod k odvolání. „Ale já si samozřejmě musím ještě situaci více promyslet a zanalyzovat, ale v tuto chvíli tam žádný prostor pro kárné řízení nevidím,“ poznamenal Pelikán.
Odvolání pro ztrátu důvěry
Válková odvolala Dohnala počátkem dubna 2014 pro ztrátu důvěry a kvůli údajným problémům v hospodaření. Válková dnes v České televizi řekla, že verdikt městského soudu respektuje po stránce procesní, nicméně po věcné stránce za svým rozhodnutím nadále stojí. Její předchůdci však postoj Válkové v reakci na rozhodnutí soudu zkritizovali. Podle bývalého ministra Pavla Blažka (ODS) bylo rozhodnutí soudu předvídatelné. Další bývalý ministr, nyní europoslanec za TOP 09 Jiří Pospíšil uvedl, že odvolání bylo neuvážené i nezákonné.
Dohnal proti rozhodnutí Válkové podal rozklad. Řízení o rozkladu Válková v červenci přerušila do doby, než Generální inspekce bezpečnostních sborů prošetří podezření o údajně předražené zakázce z Dohnalovy éry.
Dohnal mezitím ale uspěl se žalobou na ochranu proti nečinnosti správního orgánu, pražský městský soud jí letos v květnu vyhověl. Pelikán na základě verdiktu soudu musel rozhodnout do 30 dnů od doručení rozsudku. Koncem června Pelikán zamítl Dohnalův rozklad a potvrdil tak jeho odvolání z funkce.
| Profil Petra Dohnala |
|---|
| - Dohnal vedl Vězeňskou službu necelý rok a půl, od prosince 2012 do dubna 2014. Generálním ředitelem jej jmenoval tehdejší ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS), Dohnal ve funkci nahradil Jiřího Treglera, kterému předtím dělal náměstka. V říjnu 2013 jej prezident jmenoval do hodnosti brigádního generála. Odvolán byl loni 4. dubna, tehdejší ministryně spravedlnosti Helena Válková (ANO) krok zdůvodnila tím, že ztratila důvěru v jeho schopnost řádně vykonávat funkci a uskutečnit nezbytnou reformu vězeňství. - K Vězeňské službě nastoupil Petr Dohnal na počátku 90. let. Začínal jako strážný v pankrácké věznici, kde postupně prošel řadou výkonných funkcí, mimo jiné vedl oddělení prevence a stížností. V létě 2007 byl jmenován nejprve náměstkem ředitele Vazební věznice Praha-Pankrác a od října 2007 do konce srpna následujícího roku toto zařízení vedl. Pak byl pověřen výkonem funkce prvního náměstka generálního ředitele VS. Do funkce náměstka byl definitivně jmenován počátkem září 2008 a byl jím až do svého jmenování generálním ředitelem. - Vystudoval psychologii na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci, absolvoval postgraduální studium forenzní psychologie na Univerzitě Karlově v Praze. Je ženatý a má dvě děti. - Loni v únoru zahájila ministryně spravedlnosti Helena Válková (ANO) s Dohnalem řízení o odvolání z funkce. Jako důvod uvedla nespokojenost s přístupem ředitele k ministerské kontrole. Tvrzení, že bránil ministerské prověrce, Dohnal odmítl, označil ho za záminku ke svému odvolání a hrozil podáním trestního oznámení. Později záležitost označil za „pseudokauzu“ a ministryni se za některé výroky z minulosti omluvil. - Po oznámení o zahájení řízení o odvolání z funkce se za Dohnala postavilo několik desítek ředitelů a ředitelek věznic, kteří poslali otevřený dopis premiérovi, členům vlády a Parlamentu. Ministryně Válková si za postup vůči Dohnalovi vysloužila kritiku poslanců opozičních TOP 09 a Starostů a ODS. Na její stranu se naopak veřejně postavil prezident Miloš Zeman. Dohnala nakonec Válková odvolala začátkem dubna, zhruba dva měsíce po svém nástupu do funkce. - Dohnal se již od počátku svému odvolání bránil, ovšem až do nynějšího rozhodnutí soudu marně. Koncem dubna 2014 také Helena Válková jmenovala novým ředitelem Vězeňské služby Pavla Ondráška. Na Dohnalův rozklad, podaný již loni v dubnu, ovšem Válková ani její nástupce v ministerské funkci Robert Pelikán (ANO) dlouho nereagovali. Teprve letos v květnu pražský městský soud rozhodl, že ministr musí o rozkladu rozhodnout, Pelikán jej koncem listopadu zamítl. Proti rozhodnutí se Petr Dohnal odvolal k soudu, který mu nyní vyhověl. - Od svého odvolání podal Dohnal ještě jeden rozklad, a to proti rozhodnutí ministerstva přeřadit jej do zálohy. Ministr spravedlnosti Pelikán v tomto případě Dohnalovi začátkem letošního listopadu vyhověl s tím, že se podřídil názoru rozkladové komise. Služební poměr Dohnala tak trvá a situace se podle ministra dostala zpátky do stavu, se kterým zákon nepočítá. „Dále jsme v mlze,“ poznamenal k tomu Pelikán. - Podobnou situaci s dvojím vedením bezpečnostního sboru již Česká republika v uplynulých letech jednou zažila. V srpnu 2012 totiž skončil ve funkci policejní prezident Petr Lessy, kterého ministr vnitra Jan Kubice zbavil služebního poměru poté, co Generální inspekce bezpečnostních sborů obvinila Lessyho z pomluvy a zneužití pravomoci úřední osoby. V čele policie ho ještě týž den nahradil náměstek Martin Červíček. V říjnu 2013 ale Lessyho stíhání pravomocně zastavil pražský městský soud. - Tehdejší šéf resortu vnitra Martin Pecina (ČSSD) v prosinci 2013 zrušil rozhodnutí svého předchůdce o Lessyho propuštění. Policie tak měla zhruba měsíc dva prezidenty - Červíčka, jenž řekl, že sám neodstoupí, a Lessyho, který čerpal dovolenou. Až začátkem ledna 2014 totiž Pecina zrušil rozhodnutí o jmenování Červíčka policejním prezidentem. Loni v únoru, po nástupu nové vlády, pak Lessy sám odstoupil z funkce policejního prezidenta, nyní je policejním přidělencem na české ambasádě v Bratislavě. |
