Úsporná opatření vlády v důchodovém systému, ať už prosazená, nebo teprve chystaná, nezajistí ani do budoucna dostatek peněz na výplatu penzí. Naposledy stát vybral na sociálním pojištění více prostředků, než vydal na důchody, v roce 2019. Od té doby zadlužení roste. V rekordním schodku ve výši téměř 73 miliard korun skončil takzvaný penzijní účet v loňském roce, plyne z údajů ministerstva financí. Důvodem bylo především trojí mimořádné zvýšení příjmů seniorů v letech 2022 a 2023, které je trvalé. I opoziční hnutí ANO přiznává, že změny jsou nutné, byť se na opatřeních s koaličním kabinetem stále neshoduje.
„Máme nejnižší nezaměstnanost v Evropské unii, rostou mzdy a nejsilnější populační ročníky ještě neodcházejí do důchodu. Přesto už je systém v tak velkých deficitech,“ varoval ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Dodal, že příjem z pojistného je v současnosti zřejmě maximální možný a do budoucna začne klesat. To každoroční schodky ještě více prohloubí.
Ze zákona o státním rozpočtu plyne, že letos si bude muset stát půjčit na důchody 49 miliard korun, což je oproti loňsku o 23 miliard více. „V letošním roce očekáváme, že zaměstnavatelé budou zvyšovat mzdy. Měly by tedy být i vyšší odvody z pojistného,“ doufá šéf rezortu práce.
Vzhledem k tomu, že důchodový systém je v minusu už pátý rok za sebou, tlačí vláda na urychlené prosazení penzijní reformy. Většina paragrafů má začít platit už od ledna 2025. „V dobách ekonomické stagnace či poklesu vznikají schodky tohoto systému, které mohou být navíc prohlubovány negativním demografickým vývojem,“ argumentuje ministerstvo financí. Na stav důchodového účtu má vliv také jeho nastavení, tedy výše sazeb pojistného nebo způsob výpočtu a zvyšování penzí včetně mimořádných valorizací.
Situace může kulminovat kolem roku 2050, kdy by deficit systému mohl dosáhnout až 350 miliard korun ročně, což je v přepočtu na dnešní ceny asi pět procent HDP. Aby se výplata důchodů nezhroutila, plánuje Jurečka například další růst věku odchodu do penze i po roce 2030 nebo méně výhodný výpočet nových důchodů. Přesto i nadále předpokládá schodky mezi 1,5 až dvěma procenty HDP. V průměru by měly být pod jedním procentem HDP čili pod 70 miliardami korun.
Opoziční poslanec Aleš Juchelka (ANO) míní, že změny v nastavení důchodů jsou nutné, návrhy šéfa rezortu práce ale považuje za nesystémové. „Potřebujeme změnit některé parametry systému, protože žijeme ve 21. století. A vidíme, že se všechny státy potýkají s poklesem demografické křivky. Rodí se čím dál méně dětí, které jsou základem pro průběžný důchodový systém,“ řekl Juchelka.
Zdůraznil, že vyrovnaný penzijní účet nemá žádná země Evropské unie. „Je to systém, do kterého se lijí peníze a vypadávají z něj podle toho, kolik máme důchodců. Možných je jen velmi málo zásahů a každý nesystémový krok přináší zdražení systému,“ uvedl.
ANO by se soustředilo zejména na podporu ekonomiky, jejíž růst by podle hnutí přinesl zvýšení mezd a tím i výběr sociálního pojištění. Opozice by také v maximální možné míře podpořila kvůli zvýšení porodnosti prorodinnou politiku.
Navrhovanou reformu by vláda mohla projednávat za čtyři či pět týdnů, řekl ve středu Jurečka po jednání s prezidentem Petrem Pavlem. Podle něj hlava státu podporuje reformu dlouhodobě. Pavel se příští týden chystá o opatřeních debatovat se zástupci ANO a SPD.
Premiér Petr Fiala (ODS) řekl, že vláda se nadále hodlá na reformě dohodnout s opozicí. Pokud ale ke shodě nedojde, prosadí úpravy paragrafů hlasy koaličních poslanců a senátorů.
