Náměstek ministra financí Tomáš Zídek, který Českou republiku na dnešním jednání zastupoval, řekl, že Česka se rekapitalizace nedotkne a nebude mít na nějaký významnější vliv. „České banky nemají problém. Ne všechny státy rekapitalizaci bank potřebují,“ podotkl Zídek.
Není to sice ideální řešení, protože to bude znamenat opět zátěž pro veřejné rozpočty a daňové poplatníky, ale týká se to zatím hlavně eurozóny, dodal Zídek.
Zatímco v EU se hovoří o tom, že evropské banky budou potřebovat kolem 80 či 100 miliard eur, tak z trhu ale i od některých organizací zaznívají hlasy volající po výraznějších sumách. Například podle výzkumného sdružení Open Europe budou banky v EU v případě odepsání řeckého dluhu ve výši 60 procent a portugalského ve výši 25 procent potřebovat rekapitalizaci ve výši 260 až 373 miliard eur (až 9,3 bilionu korun).
Podle Zídka je problém, jak kapitál ocenit. „Trhy neuvěřitelně kolísají, takže můžete mít ráno úplně jiné ocenění než odpoledne,“ podotkl.
Nová pravidla by měla finanční ústavy donutit k tomu, že navýší klíčový ukazatel kapitálové přiměřenosti na nejméně devět procent. Mezinárodní měnový fond volal po ještě vyšším čísle. U nedávných zátěžových testů to bylo přitom jen pět až šest procent. Tento ukazatel měří množství kapitálu, který banky drží, v poměru k množství rizikových aktiv.
„České banky podle posledních analýz ČNB mají kapitálovou přiměřenost kolem 12 procent,“ uvedl Zídek.
Juncker: Banky musí přistoupit na výraznější odpisy řeckých dluhů
Ještě větší tlak na banky by mohl způsobit výraznější odpis řeckého dluhu. V červenci se dohodlo, že by soukromí investoři měli na dobrovolné bázi odepsat zhruba 21 procent řeckých dluhopisů. Evropští politici ale v posledních týdnech volají po citelnějších odpisech, které by se mohly podle některých zpráv pohybovat kolem 50 procent.
„V pátek jsme se dohodli, že řekneme, že musíme mít výrazné navýšení příspěvku bank,“ řekl Juncker o pátečním večerním jednání eurozóny. Podle diplomatů se ministři eurozóny dohodli, že budou s bankami a dalšími soukromými investory jednat o nejméně padesátiprocentním odpisu řeckých dluhopisů.
Podle poslední zprávy monitorovací mise Mezinárodního měnového fondu, Evropské centrální banky a Evropské komise bude třeba odepsat kolem 50 až 60 procent, pokud se má situaci kolem Řecka stabilizovat.
Problém většího zapojení soukromého sektoru do záchrany Řecka je jedním z klíčových bodů komplexní strategie pro řešení současné krize, kterou by chtěla unie najít na summitech v neděli a ve středu. Kromě tohoto jde třeba právě o související rekapitalizaci evropských bank a posílení „palebné síly“ záchranného fondu eurozóny (EFSF).
Čtete rádi E15.cz? Nominujte nás v anketě v kategorii zpravodajství.
