V Nizozemsku je rozložení úvazků dokonce půl na půl, vysokého podílu dosahují zkrácené úvazky také v Německu, Rakousku nebo Velké Británii, ukazuje mezinárodní srovnání, které zveřejnil Český statistický úřad.
„Částečných úvazků u nás firmy nabízejí málo. Poptávka velmi převyšuje nabídku a to nejen po částečných, ale i zkrácených pracovních dobách, či zkráceném pracovním týdnu,“ potvrzuje čísla Eurostatu Jitka Součková z personální agentury Grafton Recruitment.
Nízká čísla přitom vykazují i další nové členské země EU. Například na Slovensku jde o zhruba pět procent, v Maďarsku o šest. „Nejedná se tedy výlučně o české specifikum. Velmi dobře je ale patrný rozdíl mezi západoevropskými zeměmi a novými členskými státy,“ popisuje analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák. Důvodem je podle něj například struktura ekonomiky, nižší mzdy, delší mateřská dovolená nebo pomalejší přijímání trendů.
Češi přitom zájem o zkrácené úvazky dlouhodobě mají. „U pozic s možností částečného úvazku zaznamenáváme v průměru o 40 procent vyšší zájem,“ popisuje analytik společnosti LMC provozující portál Jobs.cz Tomáš Dombrovský.
Překvapivě se podle něj přístup podniků nemění ani v době, kdy mají stále větší problém sehnat zaměstnance na vysoko i nízkokvalifikované pozice. Přichází tak potenciálně o desítky tisíc uchazečů, kteří na plný úvazek nastoupit nemohou, o částečný by ale zájem měli.
„Jedná se především o ženy s malými dětmi, ale také mladé lidi, kteří chtějí u studia získat praxi a takto jsou odkázáni na brigády, které jim ale potřebné zkušenosti nepřinesou. Částečné úvazky by mohli využít také lidé, kteří pečují o někoho ve svém okolí,“ vysvětluje Dombrovský.
Zkušenost z evropských zemí, kde jsou zkrácené úvazky dostupnější, podle něj ukazuje na výrazně vyšší zaměstnanost žen. Ty totiž s odrůstajícími dětmi postupně přechází z částečných na plné úvazky.
Firmy ale uvádí, že částečné úvazky pro ně představují vyšší náklady a organizační nároky, například v případě, kdy je potřeba pokrýt směny.
„V Česku, podobně jako i v dalších nových členských zemí, je výrazně vyšší podíl průmyslu na tvorbě HDP. Naopak v západoevropských zemích průmysl hraje nižší význam oproti službám. Právě v sektoru služeb je jednodušší nabízet pracovní místa na částečný úvazek. Oproti tomu v průmyslu je nutná fyzická přítomnost zaměstnance na pracovišti a typická je práce na směny,“ dodává Novák.
