Soudce Stanislav Králík po vynesení rozsudku rozhodnutí tribunálu obšírně zdůvodňoval. V přehršli důkazů byly jak proti Bartákovi, tak vůči Smržovi použitelné jen vždy dva. Proti Bartákovi stály výpovědi dvou amerických manažerů Tatry. Proti Smržovi svědčil další bývalý manažer automobilky a nahrávka, kterou pořídil bývalý šéf představenstva Tatry Ronald Adams. „Neexistuje nic, co by mohlo přispět k objasnění toho, co se stalo,“ konstatoval Králík.
Američané mohli podle něj vzhledem k zemi původu některá jednání vnímat „jinak“. O Adamsovi, který svědčil proti Smržovi, řekl, že měl o jednání se Smržem pokřivenou subjektivní představu. V případě jednání Bartáka s premiérem Mirkem Topolánkem v USA, kde měla padnout údajná korupční nabídka, Králík řekl, že „byla-li to skutečná korupční nabídka, muselo mít jednání logicky další pokračování“. Jenže podle soudu už žádné další neproběhlo. Soudce se pozastavil nad pozdním oznámením údajného trestného činu a nad rolí novináře Janka Kroupy, který celé vyšetřování rozpoutal.
Barták i Smrž tvrdí, že Američané křivě svědčili. Soudce Králík si netroufl tvrdit, že by svědci lhali. „Oni to tam mohli slyšet,“ řekl. Podle něj například sám Adams vyvrátil svou výpovědí informace z tajné nahrávky jednání se Smržem.
Barták měl žádat pět milionů dolarů
Tento týden u soudu vypovídali bývalý šéf Úřadu vyzbrojování Jiří Staněk, bývalý šéf Vojenského zpravodajství Miroslav Krejčík, v úterý pak exministryně obrany Vlasta Parkanová. Ani jeden konstrukci korunních amerických svědků nepotvrdil. Včera přednesl závěrečnou řeč žalobce Táborský, včera a dnes obhájce Josef Monsport a oba obžalovaní.
Martin Barták stojí před soudem kvůli tomu, že si měl v únoru 2008 na jednání v americkém Centerville podle tvrzení amerických manažerů Tatry říct o úplatek 5 miliónů dolarů. Setkání byl přítomen i Mirek Topolánek, bývalý velvyslanec USA v České republice a toho času šéf dozorčí rady Tatry Cabaniss a šéf americké filiálky automobilky Duncan Sellars.
Při zhruba pětiminutové neformální konverzaci s Cabanissem podle Bartáka Topolánek vyjádřil nespokojenost s tím, že Tatra opakovaně neplní závazky vůči českým firmám. „Během tohoto rozhovoru nepadla žádná nabídka. Pan Topolánek mluvil částečně česky, částečně anglicky, já jsem jeho slova formálně překládal,“ řekl Barták. Doplnil, že Cabanisse viděl před klíčovou schůzkou asi dvakrát v životě, dohromady 15 minut, se Sellarsem se potkal prvně. „Klasická obhajoba, nic jsem neudělal,“ zareagoval na Bartákova slova žalobce Dušan Táborský.
Smrž si měl říct šéfovi Tatry Adamsovi o úplatek 20 miliónů korun za vyřešení průtahů se zakázkou. Jenže z Adamsem pořízeného audiozáznamu naopak vyplývá, že zmiňovanou sumu nabízel Smržovi sám Adams. Podobně to bylo i s výpověďmi amerických svědků před soudem. V jejich tvrzení byly zásadní rozpory jak časové, tak faktické. Týdeník Euro na podstatné rozpory několikrát upozornil.
Barták a Smrž chystají odvetu
Obžalovaní Barták a Smrž, zproštění viny, nyní rozjedou druhé kolo. Není také vyloučeno, že kromě popotahování žalobce a policistů budou hnát Američany k soudu kvůli křivému obvinění. Smrž oznámil, že případné vysouzené odškodné věnuje na charitu. Žalobce Táborský předsedovi soudu poděkoval za to, že „se mu s ním dobře soudilo“.
| Vývoj kauzy nákupu armádních Tater |
|---|
| 21. září 2005 - Vláda premiéra Jiřího Paroubka (ČSSD) rozhodla, že armáda nakoupí bez výběrového řízení stovky nákladních vozů Tatra. 15. prosince 2006 - Ministr obrany Jiří Šedivý podepsal s předsedou představenstva automobilky Tatra Ronaldem Adamsem smlouvu o nákupu 556 vozů za 2,6 miliardy korun. Později armáda zakázku navýšila o další vozy za 100 milionů korun. Duben 2007 - Údajně kvůli špatné kvalitě vypověděla Tatra smlouvu se společností Praga, jež měla dodávat nápravy a převodovky. Odřeknutím Pragy se snížil podíl českých firem, který byl důležitý pro zadání zakázky Tatře. 31. května 2007 - Tatra představila vůz T-810. Poté začaly armádní zkoušky, během nichž byly zjištěny čtyři desítky nedostatků. Auta byla například těžší, než bylo dohodnuto. 11. ledna 2008 - Šéfa Tatry Adamse navštívil majitel zbrojařské firmy MPI Group Michal Smrž, jenž byl přítelem tehdejšího náměstka ministra obrany Martina Bartáka. Podle Adamse mu Smrž výměnou za úplatek nabídl vyřešení problému se zakázkou. Na setkání o týden později už prý zazněla konkrétní částka: 100 milionů korun, později údajně snížená na 20 milionů. 30. ledna 2008 - Průběh třetí schůzky se Smržem si Adams nahrál. Ne zcela zřetelný záznam byl později jedním ze stěžejních důkazů ve Smržově a Bartákově soudní kauze. Únor 2008 - Náměstek ministra obrany Martin Barták se v USA sešel s předsedou dozorčí rady Tatry Williamem Cabanissem. Ten později uvedl, že mu Barták výměnou za úplatek pět milionů dolarů nabídl ukončení problémů s Pragou. Barták to popírá. 28. března 2008 - Armáda začala přebírat nové vozy, poslední z 588 aut v sedmi modifikacích převzala 17. prosince 2009. 12. listopadu 2010 - Cabaniss v tisku popsal obsah schůzky s Bartákem z února 2008. Případem se začala zabývat policie. 30. listopadu 2011 - Policie obvinila Bartáka a Smrže z toho, že po zástupcích automobilky požadovali úplatek pět milionů dolarů. 20. srpna 2012 - Policie obvinila Adamse z podplácení. Učinila tak na základě Bartákova tvrzení, že mu Adams v roce 2009 na brněnském veletrhu Idet nabídl úplatek 20 milionů korun s cílem dosáhnout toho, aby si ministerstvo nechalo u Tatry vyrobit 500 vozidel za zhruba půl miliardy korun. 31. ledna 2013 - Žalobce podal obžalobu na exnáměstka Bartáka kvůli přijímání úplatku a na Smrže kvůli pokusu o podvod. 1. října 2013 - Soud Adamse pravomocně zprostil obvinění z korupce. 20. ledna 2014 - Začal soudní proces s Bartákem a Smržem. Barták se podle žalobce dopustil trestného činu přijetí úplatku, Smrž pokusu o podvod. Oba na začátku procesu vinu popřeli. 14. května 2014 - Pražský městský soud Bartáka i Smrže nepravomocně zprostil viny. |
Zdroj: ČTK
Zpráva FBI: Úplatek za tatrovky měl jít Topolánkovi
