Exprezident Klaus: Jsem proti bourání lustračního zákona

Václav Klaus ve svém institutu

Václav Klaus ve svém institutu Zdroj: ctk

ČTK
Bývalý prezident Václav Klaus je proti zrušení lustračního zákona. O lustracích se hovoří v souvislosti s kandidaturou předsedy ANO Andreje Babiše na ministra financí.

Andrej Babiš údajně na Slovensku spolupracoval s komunistickou StB, což by mu bránilo být jmenován ministrem. KSČM se snaží lustrační zákon zrušit. Lidovci zase požadují, aby pojistku před ministry a náměstky s minulostí ve spolupráci s StB obsahovala novela služebního zákona.

Máme lustrační zákon. Jsem proti tomu, aby byl jakýmkoli způsobem bourán a likvidován,“ řekl Klaus v sídle svého institutu v pražské čtvrti Hanspaulka. Přechodná vláda premiéra Jiřího Rusnoka dala v polovině prosince k předloze KSČM záporné stanovisko. Normy nejsou podle kabinetu v rozporu se zásadami právního státu a do jisté míry nahrazují chybějící služební zákon.

Komunisté: Zákon se přežil

Komunisté ale říkají, že zákon už ztratil svůj význam. Podobné stanovisko vyjádřil nynější prezident Miloš Zeman. V prosinci řekl, že lustrační zákon splnil svou funkci a nemá cenu ho dále prodlužovat.

Otázka zrušení lustračních zákonů už stačila vyvolat spor mezi koaličními partnery: ČSSD, hnutím ANO a KDU-ČSL. Proti zrušení takzvaného velkého a malého lustračního zákona se již dříve postavili lidovci. Pro se naopak vyslovil Babiš a šéf ČSSD Bohuslav Sobotka prohlásil, že už splnily svoji roli.

Lustrační zákony, které byly přijaty na začátku 90. let, stanoví podmínky, které musejí splňovat například zájemci o výkon funkcí v orgánech státní správy, justici, policii, armádě, BIS nebo veřejnoprávních médiích. Lustracemi chtěli poslanci ochránit nově utvářené instituce před vlivem někdejší komunistické Státní bezpečnosti (StB) a lidí s ní spjatých.

Mimořádná schůze

Budoucí vládní koalice se snaží prosadit novelu zákona o státní službě. Jejím projednáním v prvním čtení podmiňuje prezident Miloš Zeman jmenování Babiše ministrem financí i bez čistého lustračního osvědčení. Poslanci už dostali stanovisko vlády k předloze ČSSD, kterou koalice hodlá při projednávání ve Sněmovně měnit. Stanovisko ale otevřelo cestu k vyvolání mimořádné schůze dolní komory, na níž by se novela měla začít projednávat. Zahájení schůze je předběžně plánováno na 21. ledna.

Nový zákon od členů kabinetu nevyžaduje lustrační osvědčení, které by měl Babiš pravděpodobně problém získat, kvůli tomu, že je na Slovensku veden jako agent StB. Babiš se kvůli tomu soudí s tamním Ústavem paměti národa. Lidovci však chtějí, aby zákon neumožňoval bývalým spolupracovníkům Státní bezpečnosti účast ve vládě. Proti tomu se staví ANO a ČSSD. Podle místopředsedkyně hnutí ANO Věry Jourové by Jurečkou uvedená podmínka ve služebním zákoně být neměla.

K čemu služební zákon?
Služební zákon mj. zavádí na všechna ministerstva státní tajemníky, jejichž pozice má garantovat, že na úřadech nedojde s každou novou vládou k personálnímu zemětřesení. Odvolávání těchto tajemníků bude totiž nepoměrně složitější. Tajemnické posty mají oddělit politickou špičku ministerstev od úřednického odborného zázemí úřadů.

Jana Havligerová: Služební zákon, norma jen pro dva muže?

Volby do Poslanecké sněmovny ČR 2025

V roce 2025 se v ČR konají volby do Poslanecké sněmovny. Projděte si klíčová témata, mezi které patří aktuální volební průzkumy, termín a čas voleb, strany, kandidáty, postup ve volební místnosti a volební systém ČR pro parlamentní volby 2025 (články se zobrazí po rozkliknutí odkazu):

Termín, strany, kandidáti a systém Volební průzkumy Voličský průkaz Jak volit? Volby ze zahraničí Volební místnosti Kroužkování a preferenční hlasy Volební lístky Volební komise