Finanční důvěryhodnost Česka povýšila na německou úroveň

ilustrační foto

ilustrační foto Zdroj: Tomas Brezna, Sedmicka

Česko dosáhlo na pozici unijní jedničky, pokud jde o náklady na financování svého dluhu. Investoři totiž požadují za půjčku Praze stejný úrok jako v případě Berlína. Jak český, tak německý stát mohou na trzích získat desetiletý úvěr za takřka shodnou cenu kolem 0,6 procenta ročně.

Právě Německo přitom dlouhodobě fungovalo jako země se stabilně nejlevnějším financováním v rámci společenství. Hlavním důvodem, proč se Česku podařilo dohnat lídra unie, je extrémní poptávka domácích bank po dluhu české vlády.

Důvěryhodnost Česka jako dlužníka se tak vyrovnala Německu. „V obecné rovině jsou shodné úroky odrazem velmi vysoké kreditní důvěryhodnosti Česka, a to především díky rozumné fiskální politice v letech 2010 až 2013, v konkrétní rovině jde o důsledek masivní disproporce mezi nabídkou dluhu a poptávkou po něm,“ uvádí Martin Lobotka z Consequ. Po domácích dluhopisech je totiž stále větší sháňka spolu s tím, jak se české vládě zatím daří naplňovat své předsevzetí udržet absolutní výši státního dluhu na stejné úrovni přinejmenším do konce roku 2015.

Výnos českých a německých desetiletých státních dluhopisů

Čerstvý příliv dluhopisů ale chybí českým bankám, které nemají, kam jinam by vložily své volné peníze. „Trvá masivní poptávka ze strany domácího bankovního sektoru, který je dlouhodobě v obrovském přebytku likvidity. Ten po loňské intervenci České národní banky dále vzrostl, volné peníze přitom české banky nedokážou umístit v reálné ekonomice,“ doplňuje Lobotka.

Ještě na počátku letošního roku si Česko půjčovalo více než třikrát dráže, tedy za úrok kolem 2,3 procenta. Naposledy se náklady na dluh Česka a Německa potkaly v roce 2007, úrokové sazby ovšem byly násobně vyšší. K levnějšímu financování státu paradoxně přispívá i tužší regulace. „Banky a další finanční instituce jsou regulátory nuceny držet nízkoriziková aktiva, tedy především státní dluh,“ říká Ľuboš Mokráš z České spořitelny.

Aktuální výnos desetiletých dluhopisů
Polsko 2,63 %
Maďarsko 3,86 %
Rakousko 0,75 %
Slovinsko 2,39 %
Španělsko 1,8 %
Řecko 8,84 %
Bulharsko 3,15 %

Náklady na nový dluh podle expertů české vládě hned tak nevzrostou, nízké výnosy budou zajištěny sázkami spekulantů na spuštění dlouho očekávaného programu nákupů vládních dluhopisů Evropskou centrální bankou, ale perspektivně i volným pohybem české měny.

„Zahraniční investoři spekulují, že po ukončení kurzového závazku České národní banky bude koruna posilovat,“ uvádí Tomáš Holinka z Moody’s Analytics. Investice do českých bondů by se tak zhodnotila o více, než by napovídal aktuální výnos.