Finanční úřady brzdí registraci k DPH, pak zpětně vyměřují penále

Ilustrační foto

Ilustrační foto Zdroj: Michael Tomes, E15

Podle údajů finanční správy z půl milionu firem, které jsou povinny jako plátci DPH podávat kontrolní hlášení, nesplnilo tuto povinnost včas 80 tisíc. Nejsou v tom ovšem zahrnuti ti, kdo by daň z přidané hodnoty chtěli odvádět a hlášení řádně podávat, stát jim to ale neumožnil. Na registraci totiž čekají dlouhé měsíce.

„Setkáváme se s případy podnikatelů, kteří na registraci k DPH čekali nebo ještě čekají celé měsíce,“ tvrdí partner poradenské skupiny Apogeo Vítězslav Hruška. „Nejsou to žádní bílí koně, ale reálně podnikající lidé a firmy, kteří chtějí plnit své povinnosti a přispívat do státní pokladny,“ zdůraznil.

Daňový expert Apogea Jiří Žežulka chápe, proč si finanční správa detailně ověřuje nové plátce DPH. Sám v ní ještě v loňském roce působil a pod jeho vedením začala finanční správa s prověřováním nových plátců DPH.

„Důvody jsou jasné. Podmínkou realizace daňových úniků na DPH je platná registrace plátce. Na druhou stranu se to nesmí přehnat. V okamžiku, kdy systém bude příliš regulativní, podnikání u nás zabrzdí,“ varuje Žežulka. Radí právě takovým podnikatelům, kteří na registraci k DPH čekali i půl roku.

Absurdní penále

Jedním z nich je podle něj třeba stavař, živnostník, který nedávno překročil milionovou hranici ročního obratu, a povinnost zaregistrovat se k DPH mu tedy vznikla ze zákona. I s ním ale finanční úřad jednal jako s potenciálním daňovým delikventem a s registrací si dal načas.

„Když registrace konečně proběhla a daňový subjekt byl registrován zpětně, mohl po šesti měsících podat daňové přiznání a zaplatit zpětně. Správce daně mu však vyměřil penále a pokutu za opožděné podání daňového přiznání za celé toto období,“ popisuje absurdní situaci Jiří Žežulka. „Podali jsme samozřejmě žádost o prominutí sankce z objektivních důvodů a doufáme, že zdravý rozum nakonec zvítězí,“ dodává.

Riziková analýza

Podle Hrušky je více než správné, že finanční úřad prověřuje každého nového plátce z hlediska jeho potenciální rizikovosti, nicméně je třeba, aby při registraci větší úlohu hrála riziková analýza.

„Jiný přístup by měla mít finanční správa k nové právnické osobě, za kterou stojí bezproblémová osoba, v minulosti kontrolována, která neměla vážnější problém s finančním úřadem. Pokud takovou společnost zakládá osoba, která už v minulosti byla podezřelá ze zapojení do daňových úniků, nebo po ní zbyl daňový nedoplatek, je detailnější prověřování na místě,“ uznává Žežulka.

Až se usadí kontrolní hlášení

Do jaké míry je tato situace pouze přechodná, se teprve ukáže. Finanční správa svou stávající kapacitu před detailnějším prověřováním nových registrací nijak zásadně nenavýšila, stejný počet lidí se tedy musí vypořádat s rozsáhlejší agendou aktuálně obohacenou i o kontrolní hlášení.

„Zatím také nevíme, jaký bude efekt kontrolních hlášení pro státní rozpočet. Na vyhodnocení výsledků je ještě krátká doba,“ připomíná Vítězslav Hruška. Upozorňuje zároveň, že spěchat za těchto okolností také se zavedením elektronické evidence tržeb není na místě.

„Až se usadí kontrolní hlášení k DPH, jistě pro správce daně přinese zlepšení a efektivnost kontrolních mechanismů,“ předvídá. „Pro malé firmy a živnostníky již jeden konkrétní efekt přinesla – zvýšení administrativní zátěže při podnikání.“ dodává Hruška.