V posledních emisích dluhopisů, které firmy ohlásily České národní bance, jich většina používá nominální hodnotu jedna koruna. Z výnosů dluhopisů – i když se prodávají v milionových objemech – se pak nemusí srážková daň platit, neboť se daňový základ zaokrouhluje na koruny dolů, tedy na nulu.
Firmy se inspirací Kalouskovým trikem vůbec netají. „Nominál jedna koruna jsme zvolili po vzoru emisí takzvaných spořicích státních dluhopisů vydávaných ministerstvem financí v listopadu 2011, respektive nové interpretace ministerstva ohledně výpočtu srážkové daně z úrokového výnosu,“ říká mluvčí UniCredit Bank Tomáš Pavlík. UniCredit bude korunové dluhopisy vydávat v objemu minimálně deset miliard korun.
U Kalouska se inspirovalo také ČD Cargo, které vydalo korunových dluhopisů za půl miliardy. Další 1,5miliardový rámec má od ČNB schválený. Podle mluvčího Jakuba Ptačinského jedná firma po vzoru státu. „Z pohledu banky jsou takové dluhopisy totiž snáze umístitelné a pro trh atraktivnější,“ říká Ptačinský. Jednokorunové dluhopisy pro ČD Cargo upisovala ČSOB. „Důvodem byl zájem na straně investorů, kteří po pozitivní zkušenosti se státními spořicími dluhopisy nominální hodnotu jedné koruny požadovali,“ říká mluvčí ČSOB Pavla Hávová.
Banka se ale zřejmě Cargem inspirovala, neboť požádala ČNB o schválení emise vlastních jednokorunových dluhopisů až za pět miliard korun. Korunové dluhopisy použila při emisi ve výši jedné miliardy korun také Wüstenrot hypoteční banka.
Mluvčí ministerstva financí Ondřej Jakob uvedl, že rezort nemá přehled, o kolik takto stát přichází peněz. „Nejedná se o daňový únik, ale o postup výpočtu daně z úrokových výnosů, který platí již mnoho let, takže těžko lze hovořit o částce, o jakou se přichází,“ uvedl Jakob. Přiznal ale, že v této věci ministerstvo „zvažuje další postup.“
Hrubým propočtem, z každé emise ve výši jedné miliardy korun stát při výnosu pět procent přichází o 7,5 milionu korun ročně. Ty by na srážkové dani získal, pokud by emitent neuplatnil jednokorunový nominál.
