Zatímco v prvním roce začalo odepisovat z daní náklady na vědu a výzkum několik stovek firem, v roce 2013, za který jsou poslední dostupná data, jich bylo kolem 1100. Jen za posledních pět let se počet firem uplatňujících daňový odpočet na vědu a výzkum téměř zdvojnásobil.
„Významně se zvýšilo obecné povědomí ve firmách napříč republikou. Tento trend vnímáme zejména v posledních dvou letech, přičemž v některých oborech jako je například IT, se o možnost využití této problematiky již zajímala většina firem,“ poznamenala Kristína Šumichrastová, ředitelka společnosti Alma CG, která se touto problematikou zabývá.
Firmy si mohou od základu daně odečíst sto procent výdajů vynaložených na inovativní a vývojové projekty, například na modernizaci výrobní linky nebo nový inovativní výrobní postup. Vzhledem k tomu, že sazba daně z příjmu právnických osob je 19 procent, lze prostřednictvím této úlevy z každého milionu korun výdajů na takové projekty uspořit 190 tisíc korun.
| Statistika nepřímé podpory vědy a výzkumu v letech 2005 až 2013 | |||
|---|---|---|---|
| Rok | Počet podniků které uplatnily daňový odočet na VaV* | Výše daňové úspory v milionech | Výše nákladů na VaV v milionech |
| 2005 | - | 861 | 3151 |
| 2006 | - | 996 | 4149 |
| 2007 | 574* | 1210 | 5042 |
| 2008 | 598 | 1022 | 4867 |
| 2009 | 634 | 1052 | 5261 |
| 2010 | 721 | 1320 | 6949 |
| 2011 | 867 | 1846 | 9718 |
| 2012 | 1 029 | 1988 | 10 452 |
| 2013 (odhad) | 1 100 | 2035 | 11 100 |
Od loňského roku mohou firmy odečíst více investic. Nové znění zákona rozšířilo skupinu uplatnitelných nákladů o náklady na služby a nehmotné výsledky výzkumu a vývoje, které jsou pořízené od veřejné vysoké školy nebo výzkumné organizace, a které souvisí s realizací projektu výzkumu a vývoje. Dosud si firmy mohly odečíst jen výdaje na výzkum a vývoj, který prováděly samy. Dalším rozšířením uplatnitelných nákladů je možnost zahrnout do odpočtu úplatu u finančního leasingu hmotného movitého majetku, která souvisí s realizací projektu výzkumu a vývoje.
Problémem podle Šumichrastové je, že neexistuje metodika pro posouzení vhodnosti projektů. „Kvůli této absenci vznikají různé výklady a finanční úřady nedisponují pracovníky, kteří by po technické stránce uměli oprávněnost daňového odpočtu na vědu a výzkum posoudit. Za to nemohou ani podnikatelé ani zmíněné úřady,“ upozornila. Podle ní by jasnější pravidla ve formě metodiky uplatňování i následné kontroly by měla vzniknout co nejdříve.
Nyní dokonce o problémech s uznáváním vhodných projektů rozhoduje Nejvyšší správní soud, na který se obrátilo již několik firem. Těm úředníci finančních úřadů odmítli uznat daňový odpočet. Verdikt, který by měl přinést i návod pro rozhodování v budoucnu, by měl padnout do několika týdnů.
