Pavla navrhla na prestižní post na konci července česká vláda a jeho nominaci podpořil prezident Miloš Zeman. Českého kandidáta podle neoficiálních informací podporují například Spojené státy, jeho šance na zvolení ale závisejí právě i na tom, jaké bude mít protikandidáty. Pokud by například o tento post usilovalo Polsko, byly by vyhlídky Pavla minimální, tvrdí zasvěcenci.
Podle ministerstva obrany se nakonec o tuto pozici budou ucházet tři kandidáti. Kromě Pavla to bude Ital Claudio Graziano a Řek Christos Manolas. „Šance pana generála Pavla na zvolení považuji za vysoké,“ soudí Stropnický. Mluvčí ministerstva Jan Pejšek k tomu doplnil, že Pavlovou výhodou je skutečnost, že zatímco jeho rivalové už Vojenskému výboru NATO předsedali, pro Česko, které je členem paktu od roku 1999, by to byla premiéra.
Do čela výboru, který je nejvyšším vojenským orgánem NATO, mohou alianční země navrhnout náčelníky generálních štábů. V případě zvolení Pavla by Česko muselo zaplatit většinu nákladů spojených s jeho působením v NATO. Ročně by to mělo být až 90 milionů korun. Předseda výboru má k dispozici štáb, který je obsazován národním i mezinárodním personálem. Podle předpokladu by Česko ve štábu obsadilo 14 míst.
Pavla by asi nahradil Opat
Nový šéf výboru se funkce ujme v červnu 2015 na tři roky, jeho mandát může být prodloužen. Předseda Vojenského výboru je nejvyšší vojenskou autoritou NATO a hlavním vojenským poradcem generálního tajemníka aliance. Nyní je výboru předsedá dánský generál Knud Bartels. Ve vojenském výboru zasedají vojenští představitelé členských států NATO nebo náčelníci generálních štábů. Spolu s nejvyšším orgánem NATO, Severoatlantickou radou, je jediným aliančním orgánem, jehož vznik stanovila Severoatlantická smlouva z roku 1949.
Pokud by byl Pavel na zasedání náčelníků generálních štábů NATO v Litvě do vysoké funkce zvolen, opustil by současný post v čele české armády. Jako o jeho nástupci se nejčastěji mluví o Aleši Opatovi, který do srpna dělal Pavlovi zástupce a nyní působí jako národní vojenský představitel ČR při Vrchním velitelství spojeneckých sil v Evropě (SHAPE) v belgickém Monsu. Ze stejného postu do své současné funkce nastoupil i Pavel.
| Českého generála v NATO znají |
|---|
| Třiapadesátiletý Petr Pavel zastupoval v roce 2003 českou armádu na velitelství operace Trvalá svoboda v Tampě na Floridě. Následně působil jako styčný důstojník na americkém velitelství protiiráckého tažení v Kataru. V letech 2010 až 2011 zastupoval Česko při Vrchním velitelství spojeneckých vojsk v Evropě v Belgii. Pavel na sebe upozornil v roce 1993 při balkánské misi UNPROFOR, kdy jeho jednotka zachránila životy 53 francouzským vojákům, kteří se ocitli ve válečné zóně mezi Srby a Chorvaty. |
