Prezident před měsícem zmínil, že při jmenování nových členů bankovní rady centrální banky nebude jmenovat lidi podporující devalvaci koruny. V radě chce mít lidi podporující vstup ČR do eurozóny. Později kritizoval intervence, které podle něj znehodnotily úspory o šest až deset procent. Minulý týden se nechal slyšet, že příští rok nahradí guvernéra Miroslava Singera bývalým premiérem a současným členem bankovní rady Jiřím Rusnokem.
„Pokud jde o prezidenta, slyšel jsem tolik nelogických, nekonzistentních a řekl bych i tak komicky chybných argumentů, že se nemůžu přinutit k tomu, začít je brát vážně,“ uvedl Hampl v rozhovoru pro HlídacíPes.org, který otiskl časopis Týden.
Experimentem by podle Hampla naopak bylo opakování deflačního vývoje, což by vedlo k poklesu všech cen, včetně ceny práce a cen nemovitostí, kdy firmy krachují a lidé přicházejí o zaměstnání.
Hampl: Od prezidenta bych si v měnové politice radit nenechal
„Stejně jako bych si nenechal radit třeba u operace šedého zákalu nebo slinivky od doktora Ratha, tak bych si nenechal radit v oblasti měnové politiky od Miloše Zemana jako politika,“ reagoval na Zemanovy komentáře Hampl.
Kurz koruny podle Hampla neovlivňují výroky politiků, ale dopady měnové politiky Evropské centrální banky. „My tu slyšíme, jak by bylo fajn opustit českou korunu a ty takzvané měnové experimenty a jít k euru. A přitom ECB rozhodla, že bude měsíc co měsíc minimálně do roku 2016 vytvářet osmkrát víc peněz, než my jsme jich vytvořili po listopadu 2013,“ pozastavuje se nad tím Hampl.
S měnovými intervencemi ČNB začala na podzim 2013 s cílem udržovat korunu poblíž hranice 27 korun za euro. Začátkem února bankovní rada ČNB oznámila, že neukončí režim devizových intervencí dříve než ve druhém pololetí 2016.
