S rostoucí cenou nemovitostí se zvyšuje také ocenění budov, které vlastní Česká republika v cizině. Ministerstvo zahraničí eviduje dvě stovky objektů, které český stát vlastní či si pronajímá v nejrůznějších koutech světa od vyhlášených metropolí po méně honosné destinace.
Účetní hodnota budov ve správě ministerstva zahraničí činí patnáct miliard korun. „Tržní hodnotu odhadujeme asi na desetinásobek, tedy zhruba na 150 miliard korun. Odvíjí se od pohybů na trzích s realitami v jednotlivých zemích,“ uvádí mluvčí rezortu Zuzana Štíchová.
Budovy slouží zejména diplomatům jako sídla zastupitelských úřadů, kterých je po světě kolem 120, ale také jako rezidence velvyslanců. Síť „českých“ budov v zahraničí se průběžně obměňuje. Ministerstvo například v posledních třech letech prodalo bývalé ambasády v Bulharsku a Kostarice a bývalý generální konzulát v Košicích.
„Budova v Bulharsku nevyhovovala velikostí, a tím pádem i provozními náklady. Prodejní cena dosáhla téměř 153 milionů korun,“ říká Štíchová.
Z prodeje úřadů v Kostarice a Košicích Česko vyinkasovalo 7,4, respektive 17,7 milionu korun. Jako poslední mezi využívané objekty přibyl nově vzniklý zastupitelský úřad v Singapuru, jehož budovu si Česko pronajímá. Jiné úřady se zase přesouvají, například v roce 2017 změnilo zastupitelství adresu ze Zimbabwe na Zambii.
Na opravy a základní údržbu budov má rezort každoročně vyhrazených 120 milionů korun a další stovky jdou na investice. Ohlášená rekonstrukce velvyslanectví v Berlíně vyjde Česko zhruba na tři čtvrtě miliardy.
Přibližně stejná částka byla určena na nákup budovy Stálého zastoupení v Bruselu, jelikož blížící se české předsednictví EU si podle rezortu zahraničí vyžádá posílení kapacit. Ministerstvo rovněž zrekonstruuje za půl miliardy budovu Stálé mise při OSN v New Yorku, jak už informoval deník E15.
Nejen do běžné komunikace zasáhla současná pandemická situace. I diplomatický styk se stále intenzivněji odehrává on-line. „Rozvíjející se on-line diplomatická, úřední a obchodní komunikace jen zvyšuje možnosti hledání úspor v české diplomacii,“ myslí si ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Je podle něj tak například otázkou, zda je třeba mít v Paříži ambasádu na velmi lukrativním pozemku pod Eiffelovkou, když reprezentativnost diplomatického sídla už i kvůli intenzivnější on-line komunikaci nebude tak důležitá jako v minulosti nebo jako před koronakrizí. „Honosné budovy, jež Česko v zahraničí nezřídka vlastní, by rozhodně neměly zůstat bez povšimnutí. Zvláště když teď jsou ceny realit celosvětově poměrně vysoko,“ dodává.
