Charita se mezi milionářskými výherci příliš nenosí. O příspěvku na dobročinnost uvažuje jen patnáct procent z nich.
Majetek bohatého člověka by měl být nejméně deset milionů korun. Vyplývá to z průzkumu agentury GfK Czech pro tuzemskou loterijní jedničku Sazka.
Jmění v desetimilionové výši považuje za bohatství čtyřiadvacet procent dotazovaných. Patnáct procent lidí ale považuje za bohaté i lidi se jměním ve výši jednoho milionu korun.
„Pod pojmem majetek lidé vidí zajištěné bydlení, tedy nemovitosti, někdo si představuje velkou vilu s bazénem, pozemky, auto, ale i zlato a šperky. Dále také dostatek peněz na plnění svých snů, na svoje koníčky a cestování,“ uvádí Kristina Hanušová z GfK Czech. Deset milionů byla přitom hranice bohatství i v průzkumu před osmi lety.
Ostatně právě deset milionů korun si přeje vyhrát v loterii většina respondentů, aby se stali opravdu bohatými. Další pětině by stačila výhra rovný milion korun.
Ani další znak bohatství se za posledních osm let nezměnil. Boháč má podle Čechů čistý měsíční příjem nejméně padesát tisíc korun. „Hranice bohatství začíná pro Čechy na částce 50 tisíc korun čistého měsíčního příjmu. Proti roku 2009 se tato částka nezměnila,“ říká mluvčí Sazky Veronika Diamantová a dodává: „A to i přesto, že průměrná mzda za posledních osm let vzrostla o více než dvacet procent.“
Bohatými se touží stát 71 procent Čechů. Větším přáním je to pro muže. Největší zájem na získání bohatství majínezadaní lidé do třiceti let z větších měst.
Přes devadesát procent dotázaných považuje za nejvhodnější cestu k velkému majetku vynález a poctivé podnikání. Výhru v loterii považuje za správnou cestu 85 procent lidí, což je více, než prostřednictvím vrcholového sportu či zaměstnáním ve vysoké pozici.
Češi by přitom výhru použili nejvíce na zlepšení bydlení (68 procent), téměř šedesát procent by odjela na hraniční dovolenou nebo například čtyřicet procent by dalo peníze na charitu.
Realita je však rozdílná, což vyplývá z postojů reálných výherců milionů. Z nich chce přispět na dobročinnost jen patnáct procent. „Ten psychologický akt je stejný. Vytáhnout peníze z peněženky a dát to někomu. Když to neumíte s málem, tak to nebude umět ani s bohatstvím,“ komentuje výsledky psycholog Dalibor Špok.
Dalším vysvětlením rozdílu mezi představami a realitou podle něj je to, že, „když je člověk chudý, tak si nese koncept, že na charitu mají dávat ti druzí, ti bohatí.“ A to se nezmění ani výhrou milionů ve Sportce. „Když se stane člověk bohatým, tak mu ten koncept zůstane,“ dodává Špok.
Reakce výherců jsou přitom podobné. „Téměř osmdesát procent lidí nevěří tomu, že vyhráli,“ zdůrazňuje Diamantová s tím, že jim doporučují ihned tiket podepsat na druhé straně.
Téměř polovina z nich pak jako první informuje svého partnera či partnerku a třináct procent se svěří blízkým. „S výhrou v loterii dělají Češi tajnosti, radost sdílejí se svými partnery, ale někdy ani to ne a nechají si to pro sebe,“ říká Diamantová. V zahraničí je přitom situace zcela opačná zvláště v anglosaském světě. „Ve Velké Británii nebo v Americe je běžné, že výherci se stávají rovnou celebritami a jejich fotky i příběhy plní média,“ doplňuje Diamantová.
S velkými penězi ale přichází i stres. „Zhruba polovina výherců se bojí, že tiket ztratí. Vymýšlejí proto různé skrýše, kam ho ukrývají, ať jsou to záložky v knihách, různé zásuvky ve sklepech, trezory. Setkali jsme se i se skrýší mezi dámským prádlem,“ popisuje Diamantová.
Jen necelá desetina milionářských výherců ihned přemýšlí, co udělá s nenadálým bohatstvím. Pro vyzvednutí peněz si ostatně nechodí hned, zřejmě i kvůli tomu, aby vše vstřebali. Pro výhru si tak přijdou velmi často až za dva, tři a někdy i čtyři týdny.
Mylná je pak představa, že novopečení milionáři okamžitě prásknou dveřmi ve svém současném zaměstnání. Podobný postup volí jen dvě procenta z nich. Zůstat ve stejné práci naopak hodlá 87 procent výherců.
