Podle novely je možné dvojí občanství. Cizinci si tak mohou vedle českého nechat i své původní. Skládají nově také zkoušky z češtiny a dělají testy z českých reálií. Ti, co do ČR přišli před svými desátými narozeninami, mohou získat občanství prohlášením. Snížil se i poplatek z 10 tisíc na dva tisíce korun.
Lidé ze zahraničí tvoří zhruba čtyři procenta obyvatel ČR, žije jich tu kolem 400 tisíc. Česko se postupně ze země tranzitní stalo zemí cílovou, krize příliv migrantů zbrzdila. Podle demografů se republika bez přistěhovalců neobejde, začne vymírat. Společnost stárne, dětí se rodí málo. Do budoucna může hrozit nedostatek pracovních sil.
Podle údajů Českého statistického úřadu za posledních deset let české občanství dostalo zhruba 23 800 cizinců. Zatímco v roce 2001 se českým občanem stalo přes 6300 lidí, po roce 2007 se počet pohyboval mezi 1500 až 1940 ročně.
Největší takzvanou míru naturalizace v EU mělo Maďarsko. Na tisícovku cizinců tam připadla v roce 2011 téměř stovka udělených občanství. Druhá příčka připadla Polsku se 67 občanstvími. Pět desítek jich na tisíc migrantů bylo ve Švédsku, Portugalsku či na Maltě. Také v Portugalsku a na Maltě představují cizinci stejně jako v Česku čtyři až pět procent obyvatel. V Česku na tisíc cizinců připadla v roce 2011 čtyři občanství. Skončilo tak na posledním místě. Méně než deset občanství ročně na tisícovku lidí ze zahraničí udělí pak i Slovensko, Lotyšsko, Estonsko, Rakousko a Litva.
Na situaci přistěhovalců se zaměřila ve svém výzkumu Poradna pro občanství, občanská a lidská práva. Zjistila, že o české občanství často ani nežádají. Jedním z hlavních důvodů bylo to, že by přišli o občanství původní. Mezi migranty panovala i řada mýtů. Jedním z nich bylo třeba to, že roční počet udílených občanství je omezen. „Ne všechny pověsti se zakládají na pravdě. Sami cizinci je však za pravdivé považují, ovlivňuje to tak jejich motivaci k podání žádosti,“ uvedla výzkumnice Linda Sokačová.
20 let v ČR a dvě děti? Nestačí
Roli podle ní hraje i přístup ambasád a úřadů v cizincově vlasti. Podstatné je ale také chování a postoj českých úředníků. Podle jedné z úřednic nebyla pro stát přínosem čtyřicetiletá podnikatelka, která v Česku žila dvě desetiletí a porodila tu dvě děti. Neplatila prý odvody, přestože v podnikání nevydělávala, navíc neměla pokrevního českého příbuzného.
| Počet udělených občanství | |
|---|---|
| Rok | Udělená občanství |
| 2001 | 6321 |
| 2002 | 4532 |
| 2003 | 3410 |
| 2004 | 5020 |
| 2005 | 2626 |
| 2006 | 2346 |
| 2007 | 1877 |
| 2008 | 1837 |
| 2009 | 1621 |
| 2010 | 1495 |
| 2011 | 1936 |
| 2012 | 1638* |
Zdroj: Český statistický úřad, * zdroj Eurostat
V jiném kraji se žádostí neuspěla třicátnice se třemi dětmi, která pracovala na částečný úvazek. Podle úředníků nebyla přínosem, protože byla už potřetí na rodičovské, takže od státu čerpala peníze. Jiná žena zas zamítnutí dostala kvůli tomu, že za prací dojížděla do jiného města, takže se prý neintegrovala ve svém bydlišti.
Podle Sokačové mnozí migranti přitom získání občanství považují za „přirozený proces a logické vyústění“ pobytu v Česku, kde našli nový domov. Berou občanství jako vstupenku do české společnosti mezi „plnohodnotné“ obyvatele. „Výraz plnohodnotný je volen samotnými migranty a migrantkami. Vyjadřuje jejich pohled na jejich pozici v české společnosti. Trvalý pobyt jim sice usnadňuje situaci ve společnosti a na trhu práce, jejich 'papíry' je ale vyčleňují,“ uvedla Sokačová.
