Na výboru v úterý vypovídali kromě samotného Ondráčka i vyšetřovatel a státní zástupce. Horáček viní komunistického poslance z toho, že ho koncem loňska označil v médiích za "veksláka" a spolupracovníka bývalé komunistické Státní bezpečností (StB). Horáček jakoukoli spolupráci s StB popřel.
Předseda imunitního výboru Stanislav Grospič (KSČM) poukázal na stanovisko Ústavního soudu, podle kterého musí politicky exponované osoby snést větší veřejný tlak. "Pan Horáček byl v té době exponovanou osobou, kandidátem, který vstoupil do politiky," uvedl.
Poslanecká sněmovna by se měla žádostí o vydání Ondráčka zabývat koncem října. Postoje stran jsou přitom nejednoznačné. Například někteří poslanci TOP 09 jsou pro vydání, zatímco šéf poslaneckého klubu Miroslav Kalousek je přesvědčený, že by se měl spor mezi oběma muži řešit v civilním řízení a ne trestním. O civilním soudu mluvil před časem i Jan Chvojka (ČSSD) či Marek Benda (ODS). Pokud sněmovna Ondráčka nevydá, policie by ho mohla začít stíhat až po skončení jeho poslaneckého mandátu.
Pro vydání na výboru naopak hlasovali Piráti nebo lidovci. "Myslím si, že lidé už mají plné zuby lží v politice a toho, jak se navzájem politici obviňují. V tomto případě to bylo pravděpodobně nepravdivě," uvedl Jakub Michálek (Piráti).
Sám Horáček považuje rozhodnutí za nepříjemné překvapení. "Jeví se mi, že se tak ustanovuje precedens. Precedens o tom, že je tady 281 lidí, kteří jsou něčím více než zbytek občanů," poznamenal. Zdůraznil, že sněmovna ani mandátový výbor nerozhoduje o vině či nevině, což je prací orgánů v trestním řízení a státního zástupce, ale o doporučení o vydání či nevydání.
"Domnívám se, že jestli jsou zákonodárci v něčem jiní než běžní občané, tak v tom, že píší zákony, podle kterých se musíme chovat. A oni by měli být prvními, kteří je dodržují," podotkl. Horáček by rád věřil, že poslanci nakonec Ondráčka vydají. "Nedokážu to odhadnout, opravdu nevím. Ale zdá se mi, že co doporučí mandátový a imunní výbor, to Sněmovna zpravidla respektuje," dodal.
Současná sněmovna (od 2017) vydala 2 poslance: Poslanci na jaře 2018 vydali Andreje Babiše a Jaroslava Faltýnka (oba ANO) k trestnímu stíhání v kauze údajného dotačního podvodu na stavbu areálu Čapí hnízdo. Oba poslance již dříve vydala minulá sněmovna. Babiš se od té doby stal premiérem a je stále stíhán. Faltýnkovi státní zástupce stíhání zrušil. Sněmovna naopak odmítla vydat bývalého primátora a poslance Bohuslava Svobodu (ODS) pro stíhání v kauze Opencard a Pavla Růžičku (ANO) za nevýhodný prodej obecního domu. Nyní budou poslanci řešit vydání Zdeňka Ondráčka. Sněmovna z let 2013-2017 vydala 8 poslanců: Poslanci v minulém období vydali mimo jiné Andreje Babiše (ANO), Jaroslava Faltýnka (ANO) i Bohuslava Svobodu (ODS). Vydali také Štěpána Stupčuka (ČSSD) a Alenu Nohavovou (KSČM) kvůli dopravním nehodám a Bronislava Schwarze (ANO) pro podezření ze zneužití pravomoci. Sněmovna také vydala Josefa Novotného (za ČSSD) a Jaroslava Borku (KSČM) v případu machinací s dotacemi z ROP Severozápad. Sněmovna z let 2010-2013 vydala 6 poslanců: Sněmovna vydala Víta Bártu a Jaroslava Škárku (oba VV) kvůli podezření z uplácení a Otto Chaloupku (VV) za korupci. Poslanci také potvrdili trestní stíhání Davida Ratha (tehdy ČSSD) za úplatek, Vlasty Parkanové (TOP 09) za podezřelý nákup letadel a Romana Pekárka (tehdy za ODS) za korupci. |
