Lednová inflace potvrdila očekávání ekonomů a výrazně poklesla. Meziročně spotřebitelské ceny rostly pouze o 2,3 procenta, což je nejnižší hodnota od března 2021, informoval Český statistický úřad. V uplynulých měsících česká inflace patřila k nejvyšším ze zemí Evropské unie, nyní se skokově dostala pod tempo růstu spotřebitelských sen v Německu, v Polsku, v Rakousku i na Slovensku.
Inflace se tak vrátila do tolerančního pásma stanoveného Českou národní bankou, inflační cíl národní banky činí dvě procenta. Ještě loni v prosinci přitom inflace dosahovala 6,9 procenta.
„Vývoj byl ovlivněn především cenami bydlení a potravin a rovněž vyšší srovnávací základnou v loňském roce,“ uvedla Pavla Šedivá, vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ. Výrazně zpomalil růst cen v oblasti bydlení. Týká se to hlavně elektřiny, jejíž ceny v lednu rostly o 13,3 procenta ve srovnání s lednem 2023, zatímco prosincový meziroční růst dosahoval 142 procent.
„Potvrzuje se to, co jsem slíbil ve vánočním projevu, že ekonomická situaci lidí a firem se bude zlepšovat,“ prohlásil na tiskové konferenci premiér Petr Fiala. Dodal, že letos se díky tomu očekává růst reálných mezd.
Ceny potravin dokonce prohloubily svůj pokles z prosince. Například mouka v lednu meziročně zlevnila skoro o čtvrtinu, přitom už v prosinci její cena klesla o dvacet procent. Výrazně zlevňovaly i další položky, růst cen se nevyhl jen ovoci a zelenině, v jejich případě jde ale o sezónní záležitost.
Zlevnit mohou i hypotéky
Lednová inflace zpomalovala výrazněji, než předpokládala ČNB. To by mohlo podle ekonomů znamenat, že centrální banka v nejbližších měsících přistoupí k dalšímu snižování úrokových sazeb. „To by mohlo znamenat, že po přibližně dvouletém období historicky drahého financování začnou na přijatelnou úroveň zlevňovat úvěry v čele s těmi hypotečními,“ uvedl Daniel Janeček ze strategického poradenství společnosti PwC Česká republika.
Takový vývoj očekává i hlavní ekonom společnosti BH Securities Štěpán Křeček. Zároveň ale upozorňuje i na možný negativní efekt. „Při snižování úrokových sazeb však může docházet k oslabování kurzu koruny. V takovém případě by mohlo docházet k navyšování cen dovážených produktů,“ uvedl.
Srovnání inflace: Jak si stojí Česko globálně a v rámci Evropy?
Jaká je aktuální inflace v ostatních státech ve světě? Kde je inflace nejvyšší a naopak nejnižší? Projděte si náš článek, mapy a infografiky.
Očekávání, že ČNB bude rychyleji snižovat úrokové sazby, ale mírní její guvernér Aleš Michl. Sazby podle něj zůstanou na vyšší úrovni, než kde je národní banka držela v posledních více než deseti letech. Jádrová inflace je stále vysoká, jako proinflační rizika hodnotí Michl možné oslabování koruny i vysoký deficit veřejných financí. „To jsou argumenty, proč úrokové sazby snižovat opatrně a proč proces snižování sazeb můžeme kdykoliv zastavit,“ napsal na sociální síti X.
Ministerstvo financí předpokládá, že letos definitivně odezní období vysoké inflace posledních dvou let. Zatímco za loňský rok inflace dosáhla 10,7 procenta, letos by podle prognózy ministerstva měla výrazně zpomalit na 3,1 procenta. Česká národní banka předpovídá inflaci za celý letošní rok 2,6 procenta.
