Na rozdíl od důchodů a invalidních důchodů zůstávají příspěvky na péči od roku 2018 stejné. Za tu dobu z nich proto výrazně ukrojila dvouciferná inflace, což dostalo řadu lidí do tíživé životní situace. Nápravu slibovala novela zákona o sociálních službách, která se zadrhla kvůli ministerstvu financí. Podle organizací zdravotně hendikepovaných je situace potřebných alarmující.
Pokud se člověk nedokáže kvůli svému zdravotnímu stavu postarat o své základní životní potřeby, může požádat o takzvaný příspěvek na péči. Ten má čtyři stupně podle závažnosti případu a dokáže řadě hendikepovaných pomoci zvládnout jejich výdaje, kdy například jeden člověk z domácnosti zůstane doma, aby se staral o nemohoucího partnera či člena rodiny. Na rozdíl od důchodu a invalidního důchodu nepodléhá příspěvek pravidelné valorizaci. I přes dvoucifernou inflaci se částka od roku 2018 nezvýšila. První dva nejnižší stupně dokonce zůstávají beze změny od roku 2016.
Think-thank IDEA při Národohospodářském ústavu Akademie věd ČR v dubnu vydal analýzu kupní síly jednotlivých dávek ve vztahu k míře inflace. Zjistil, že třeba druhý stupeň příspěvku na péči odpovídá v kupní síle 73 procentům hodnoty z roku 2012. Situace je ale ještě horší, protože studie nereflektovala letošní inflaci.
„Ceny u služeb se zvedly o deset až 20 procent. U pečujících osob je ten příspěvek na péči v zásadě příjem. V těchto případech je pro takové lidi ten propad větší a může dosahovat až 30 procent,“ popsal předseda Národní rady osob se zdravotním postižením Václav Krása.
„Hovoří se o důchodech, ale o situaci těchto rodin se moc nemluví. Invalidní důchody jsou navíc v průměru o čtyři tisíce nižší než starobní. Pokud rodina pečuje o osobu se zdravotním postižením, která pobírá invalidní důchod, tak ten se valorizuje velmi málo. Příspěvek na péči se nevalorizuje vůbec a teď by mohli přijít ještě o daň za poplatníka, a tak se ty rodiny dostávají do opravdu kritické situace,“ vysvětluje Krása. Podle jeho odhadů se s problémy může potýkat až 80 tisíc lidí.
Zkušenosti s těmito osudy má například charita. „Setkáváme se s tím, že osoby se zdravotním postižením nebo dlouhodobě nemocní po uhrazení bydlení nemají dostatek finančních prostředků na úhradu léků a zdravotního materiálu,“ popisuje manažerka pro sociální advokacii Iva Kuchyňková. Nejsložitější je situace u lidí, kteří zůstali sami bez pomoci příbuzných. „Je to z důvodu, že mají pouze důchod, a i když mají přiznaný nejvyšší stupeň příspěvku na péči, nemají z čeho hradit celkové náklady,“ přibližuje situaci Kuchyňková. Palčivé je to obzvlášť u bydlení, kde náklady rostou.
Částečně měla situaci vyřešit „malá“ novela zákona o sociálních službách. V té se počítalo od nového roku s navýšením příspěvku na péči. Ke schválení ale nedošlo, protože se proces zasekl v připomínkovém řízení. Brzdou je ministerstvo financí, které chce jednat o koncepčních změnách – zejména o lepším rozčlenění dávek podle míry vyžadované péče.
„Chceme, aby se příspěvek mohl navýšit těm skutečně potřebným. Současně ale trváme na tom, že musí být zajištěno lepší zacílení a efektivnější využití příspěvku tak, aby směřoval výlučně do zajištění kvalitní péče,“ řekl mluvčí ministerstva financí Petr Habáň.
Na rozdíl od šéfa státní pokladny Zbyňka Stanjury (ODS) by ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) pod vedením Mariana Jurečky (KDU-ČSL) proti navýšení příspěvků nebylo. „Systémové řešení příspěvku na péči a jeho navýšení bylo a i nadále zůstává prioritou resortu,“ tvrdí vedoucí oddělení komunikace Jakub Augusta.
„Zvýšení částky u dospělých osob ve stupni závislosti I ze současných 880 na 2 000 korun, ale i zavedení pravidel pro pravidelnou valorizaci příspěvku bylo začleněno do našeho návrhu novely zákona o sociálních službách. Budeme hledat politickou a fiskální podporu pro zvýšení této dávky. Jsme si vědomi její důležitosti,“ dodal Augusta.
Podle Krásy existuje řešení, jak pomoci už teď. Zvýšení se dá dosáhnout takzvanou devadesátkou, kdy se změny schválí ve zrychleném řízení. „Novelu máme dokonce připravenou. Letos by to bylo pro státní rozpočet navíc asi 800 až 900 milionů korun,“ počítá předseda Národní rady osob se zdravotním postižením. Kdyby se o věci hlasovalo, tak věří, že by opozice návrh podpořila. Kvůli akutní situaci také organizace zvažuje v září vystupňovat tlak na zákonádrce. „Chceme, aby lidé teď sledovali, kdo jak o těchto věcech hlasuje,“ vysvětlil Krása.
Současná výše příspěvkuVýše příspěvku pro osoby do 18 let věku činí za kalendářní měsíc 3 300 Kč, jde-li o stupeň I (lehká závislost), 6 600 Kč, jde-li o stupeň II (středně těžká závislost), 13 900 Kč, jde-li o stupeň III (těžká závislost), 19 200 Kč, jde-li o stupeň IV (úplná závislost). Výše příspěvku pro osoby starší 18 let činí za kalendářní měsíc 880 Kč, jde-li o stupeň I (lehká závislost), 4 400 Kč, jde-li o stupeň II (středně těžká závislost), 12 800 Kč, jde-li o stupeň III (těžká závislost), 19 200 Kč, jde-li o stupeň IV (úplná závislost). |
Návrhy změnyNávrh rady osob se zdravotním postižením chce navýšení o 10 procent. Souhlasí i s původním návrhem MPSV, že se má v prvním stupni zvýšit částka z 880 Kč na 2000 Kč měsíčně. Částky by podle návrhu mohly vypadat takto: Výše příspěvku pro osoby do 18 let věku činí za kalendářní měsíc 3 630 Kč, jde-li o stupeň I. (lehká závislost) 7 260 Kč, jde-li o stupeň II. (středně těžká závislost) 15 290 Kč, jde-li o stupeň III. (těžká závislost) 21 120 Kč, jde-li o stupeň IV. (úplná závislost) Výše příspěvku pro osoby starší 18 let činí za kalendářní měsíc 2 000 Kč, jde-li o stupeň I. (lehká závislost) 6 400 Kč, jde-li o stupeň II. (středně těžká závislost) 14 080 Kč, jde-li o stupeň III. (těžká závislost) 21 290 Kč, jde-li o stupeň IV. (úplná závislost) |
