Jako USA nebo Francie. Vláda pomůže zbrojařům s prodejem v zahraničí

Aero L-39NG

Aero L-39NG Zdroj: ČTK

Armádní vrtulník
Gripen po přistání
vojenský radar
Víceúčelový vrtulník  UH-1Y VENOM
Gripen
23 Fotogalerie
Pavel Otto

Prodávat vojenská letadla, speciální vozidla, radary či útočné pušky zahraničním zákazníkům přes vládu, jako to dělají Spojené státy, Izrael, Francie nebo Švédsko, bude také Česko. Zatím však není jasné odkdy. „Kromě inspirace v zahraničí musíme posoudit existující legislativu a poté ji buď novelizovat, nebo sepsat návrh nového zákona,“ řekl Marek Vala z tiskového oddělení ministerstva obrany.

Nastavení fungujícího systému prodejů vláda–vláda patří podle něho mezi jednu z priorit nově vzniklé sekce průmyslové spolupráce úřadu Lubomíra Metnara (ANO) a právníci ministerstva nyní zkoumají stávající paragrafy.

Aero Vodochody, Tatra Trucks nebo Česká zbrojovka Group už řadu let žádají stát, aby jim s vývozem více pomáhal. Například o letouny L-39NG či L-159 mají zájem jen armády, tedy vlády jiných zemí. Nákupy na úrovni „government to government“, která je bezpečná a transparentní, si oblíbilo i české vojsko. „Náš rezort stejně jako ministerstva průmyslu a zahraničí v poslední době evidují zvýšené množství žádostí o státní záruky za dodávky vojenského materiálu,“ potvrdil zájem českých firem Vala.

Pro Asociaci obranného a bezpečnostního průmyslu je vytvoření pravidel umožňujících export přes českou vládu klíčové. „Požádal jsem ministra Metnara, aby to řešil přednostně. V řadě zemí světa, kam jsme dříve běžně dodávali, je tento způsob nákupů obranných technologií upřednostňován,“ uvedl šéf zbrojařského sdružení Jiří Hynek. V opačném případě se firmy na zahraničních trzích neudrží nebo neproniknou na další. 

Ministerstvo průmyslu míní, že Metnar by mohl využít státní podniky LOM Praha nebo VOP CZ. „Tyto podniky nejsou primárně určeny pro zahraniční obchod s vojenským materiálem, a na podobné kontrakty navíc nemají personální ani ekonomické podmínky,“ odmítl tuto možnost Vala. Záleželo by také na kupujícím státu, zda by státní podniky považoval za dostatečnou náhradu za vládu. „Z naší zkušenosti z posledních let to ve většině případů při obchodech mimo EU nestačí, evropská legislativa to pak přímo vylučuje,“ podotkl mluvčí obrany.

Také Hynek potvrdil, že zapojení státních podniků jako prostředníků není v zemích, kam české firmy vyvážejí, vnímáno jako obchod na vládní úrovni.